1.

Životopis

2.	Analýza díla

3.

Vidět

4.

Vesmír

5.	Vznik Země

6.	Objevení života

7.	Vzestup vědomí

8.

Myšlení

9.	Moderní Země

10.	Pokračování života

11.	Konečná země

12.	Seznam pojmů

"Myšlení
Zrození myšlenky - Člověk je nejtajemnější a nejvíce zavádějící předmět s jakým se věda kdy setkala. Co se tedy stalo v době, kdy člověk ještě nebyl?
Teilhard používá ve svém díle pojem fenomén reflexe – jde o nabytou schopnost nějakého vědomí obracet se samo k sobě jako k samostatnému předmětu, který má svou vlastní hodnotu – vědět, že vím. Zvíře ví, ale jistě neví, že ví.
Člověk je jen další článek v řadě živočišných forem. Úsilí života posouvá v před najednou celou svoji síť. Cesta k personalizaci individua vede přes polidštění celé skupiny. Ve všem, co druh podnikne nebo vytvoří, se počínaje prahem myšlení budou projevovat tyto tři vlastnosti:
1. skladba lidských větví – není nepřevoditelná na obecná biologická pravidla
2. celkový směr růstu – „podél každé antropologické linie se hledá a roste lidství samo (str. 150). Celek je větší než součet prvků.
3. vztah a rozdíl vůči tomu, co se na stromě života rozvinulo před nimi.

Polidštění je chápáno jako individuální obrat od instinktů k myšlení a zároveň jako postupná fyletická spiritualizace živočišných sil v lidskou civilizaci.
Biologická změna vede k probuzení myšlení. Geogeneze přesídlila do biogeneze tedy do psychogeneze. Ta se ztrácí, neboť je pohlcena funkcí vyšší tj. zrozením a vývojem ducha – noogenezí (sféra sebevědomí). Vně biosféry a nad ní se tvoří noosféra, která se postupně stává "myslícím obalem" naší planety.
Člověk vstoupil do světa bez hluku, vynořil z celkového tápání Země. Nejstarší prehistorie rozebírá jeho vrozenou schopnost se větvit. Ze všeho nejvíce nás zajímá zejména to, čím byl vyznačen první okamžik prvního polidštění.
Autor se domnívá, že všechny lidské linie směrem dolů se geneticky stýkají v samém bodě reflexe.
Rozvoj biosféry - Život musel a musí postupovat ve velkých masách. Známe dva představitele člověka ze spodních čtvrtohor jsou to: pitekantropus z Jávy a čínský sinantropus. Ti jsou svou anatomií hominidní. Paleontologové pro tuto lidskou vrstvu vytvořili název prehominidů.
Před 60 000 lety prehominidi mizí a Země byla obsazena neandertaloidy. Rozlišujeme dvě různé skupiny – je to skupina konečných forem a mladistvou skupina.
Současného člověka můžeme začít pozorovat poprvé koncem čtvrtohor. O tom, co si mysleli tito vzdálení příbuzní nemáme ani tušení. Na stěnách jeskyní ve svrchním paleolitu se však objevuje osvobozená myšlenka.
Ve svrchních čtvrtohorách se objevil dnešní člověk, který není ještě dospělý, ale už dosáhl „rozumného věku“. Tím se ale evoluce nezastavila. Přesunula se do oblasti individuální a kolektivní psychické spontaneity.
Socializace vzniká jako dovršení dospělosti. V tomto období dochází ke zrození civilizace. Člověk si rozdělil Zemi, zapustil kořeny, tím vzniklo usedlé organizované lidstvo.
S pokračujícím množením dochází k ubývání volného území. Díky tomu se začíná objevovat složité předivo práv a povinností. Nastává období průzkumu a vynalézání. Na konci této proměny je svět pokryt populací. Lidstvo je sice ještě roztříštěno, ale rýsuje se a váže.
Lidská historie je tedy pokračováním organických pohybů života. V oblasti homo sapiens dochází k syntéze. Hlavní osa antropogeneze procházela západní civilizací."