1.	Úvod: Proč toto téma?

2.

Stať:

2.1.	Aristotelův život

2.2.	Jak pojal člověka

2.3.	Ctnost a mravní život

2.4.

Rozum

2.5.

Stát

2.6.	Koncepce zoón politikon

3.	Závěr: Hledání smyslu života

"Stručný životopis autora – Aristoteles (348 – 322 př. n.l.)
Aristoteles se narodil ve Stageiře na poloostrově Chalkidiki. Jeho otec byl osobním lékařem na dvoře makedonského krále Amyntase III. Aristoteles odchází ve věku 17ti let do Athén, kde navštěvuje Platónovu Akademii. Vztah k jeho učiteli byl podle všech zpráv velmi dobrý, což potvrzuje již ta skutečnost, že v Athénách zůstal 20 let. Jeho naděje, že by mohl jednou svého učitele následovat ve vedení Akademie se mu ale bohužel nesplnila. Byl žákem, který se záhy osamostatnil a který se stal Platónovi také kritikem, neboť se jejich názory začaly po čase poněkud lišit. V roce 343 př.n.l. se na výzvu makedonského krále Filippose II. stal vychovatelem syna Alexandra. Je vychovatelem vládce, kterému se začne říkat Alexandr Veliký. A to zejména pro jeho hrdinské činy dějinné velikosti. Aristoteles na makedonském trůnu strávil asi osm let. Alexandr na něj nikdy nezanevřel, protože si ho velice vážil. Po návratu do Athén se věnoval učitelské a vědecké činnosti. Založil zde po čase školu, která nesla jméno LYKEION. (Odtud pochází dnešní název LYCEUM). Stala se centrem všestranného vědeckého života, vyučovaly se zde i všechny známé druhy rostlin a zvířat. Aristoteles zde shromažďoval všechny známé ústavy, jichž bylo celkem 138. Když Alexandr zemřel, byl Aristoteles obviněn z bezbožnosti a měl se zpovídat u soudu. Odešel z Athén a o rok později v tichosti opustil svět. Největší vliv za jeho života na něj měli Demokritos a Platón.
„ Aristoteles byl přímo symbolem vrcholu řecké kulturní nadvlády, filozofem proslulým v tehdejším civilizovaném světě.“

ARISTOTELOVO DÍLO
Aristoteles napsal přes několik set spisů, které znaly učenci starověku. Byl největším myslitelem starověku a zároveň byl polyhistorikem. Usiloval o to, aby jeho učení obsahovalo veškeré vědění té doby a rozšiřovalo je. Dalo by se říci, že jsou to spisy tehdejšího vědění. Jako učitel přednášel přednášky pro malé, ale i širší okruhy posluchačů. Vedle filozofických spisů napsal práce, ve kterých se věnoval problematice politické, uměnovědné, psychologické, etické, fyziologické, biologické a další.
- Spisy o logice, souhrně zvané ORGANON (tzn. nástroj-nástroj k správnému filozofickému myšlení)
- Praktická filozofie, FYZIKA-zabývá se věděním o přírodě, o vzniku a zániku, stavbě světa, o živé přírodě; MATEMATIKA-velikost a podoby těles; PRVNÍ FILOZOFIE
- Praktická filozofie, zabývá se oblastí lidského jednání. POLITIKA-o životě v obci; ETIKA-o mravní stránce lidského jednání; STRATEGIE-postupy, metody a způsoby, jimiž řešíme problémy; RETORIKA-řečnictví
- Filozofie poietická(tvůrčí), poznáním dospívá cíle uskutečnit něco krásného. Řešení problému „první filozofie“ v dílech METAFYZIKA a O DUŠI
V díle POLITIKA najdeme první ucelenou koncepci nauky o státu a právu. Podle Aristotela by ve státě neměla moc náležet ani nejchudší, ani nejbohatší, ale střední vrstvě otrokářů. Toto dílo je vrcholem jeho sociálního myšlení. Je dodnes považováno za jedno z největších státovědných děl vůbec. Není žádnou utopií o nejlepším státě (na rozdíl od Platonovy Ústavy). Aristoteles vycházel z konkrétního pozorování společenského života. Uvažoval o celku a části. „Celek je vždycky víc než část, a proto k tomu, aby se celek zdárně rozvíjel, je zapotřebí starat se i o rozvoj všech jeho částí."