1

Úvod

2	Výchozí látky

2.1

Alkoholy

2.1.1

Glycerol

2.1.2

Jednosytné alkoholy

2.1.3

Sfingosin

2.2	Mastné kyseliny

2.2.1

Nasycené mastné kyseliny

2.2.2

Nenasycené mastné kyseliny

3	Druhy lipidů

3.1	Acylglyceroly

3.1.1

Tuky

3.1.2

Oleje

3.2

Vosky

3.3	Lipoproteiny

3.3.1

Chylomikrony

3.3.2

VLDL

3.3.3

LDL

3.3.4

HDL

4

Reakce

4.1	Esterifikace

4.2	Žluknutí (oxidace dvojných vazeb)

4.3	Ztužování tuků (katalytická hydrogenace)

4.4	Vysychání (oxidační polymerace)

4.5

Hydrolýza

4.5.1

Kyselá

4.5.2

Alkalická – zmýdelnění

5	Metabolismus lipidů

5.1	Trávení (štěpení na mastné kyseliny a glycerol)

5.2

Transport

5.3	β-oxidace (získání energie)

5.4	Syntéza mastných kyselin

5.5	Syntéza triacylglycerolů (tuků)

5.6	Syntéza cholesterolu

5.7

Řízení

5.8

Rizika

5.8.1

Ketolátky

5.8.2

Cholesterol

5.8.3

Tuky

6

Využití

6.1	Lipidy jako složka potravy

6.2	Průmyslově

7

Přílohy

7.1	Vzorce některých mastných kyselin

7.2

β-oxidace

7.3	Syntéza mastných kyselin

"Nenasycené mastné kyseliny
V jejich řetězci nacházíme jednu či více dvojných vazeb, takřka všechny se v přírodě vyskytují v cis konfiguraci (ohýbají se v místě s dvojnou vazbou o 120°, molekula tak nabývá v prostoru tvaru písme L), přestože trans konfigurace je stálejší. Některé z nich jsou esenciální, člověk je musí přijímat z potravy jako prvek, který potřebuje, ale tělo ho neumí samo vyrobit. Větší podíl nenasycených kyselin obsahují oleje.
Mezi nenasycené patří např. z monoenů: kys. olejová (olivový olej), eruková, palmitolejová (mořští živočichové); z polyenů: kys. linolová, linolenová. Mohou obsahovat také trojné vazby (vzácné alkynové kys.), další substituenty (např. kys. ricinolejová – hydroxyderivát) a mohou být rozvětvené (zejména u bakterií, např. kys. tuberkulostearová) nebo cyklické (nejčastěji se vyskytují cyklopropanové, cyklopropenové a cyklopentenové kruhy, např kys. laktobacilová, dále jsou cyklické kyseliny např. v chaulmoogrovém oleji ze semen Hydnocarpus cursii, využívaném v jihovýchodní Asii k léčbě lepry a tuberkulózy).
Druhy lipidů
Acylglyceroly
Tuky
Estery glycerolu a převážně nasycených mastných kyselin, které jsou za běžných podmínek tuhé, bezbarvé, bez chuti a zápachu.
Oleje
Estery glycerolu a převážně nenasycených mastných kyselin (vyšší obsah nenasycených vazeb zapříčiňuje větší náchylnost ke žluknutí), za běžných podmínek kapalné, ale lze je ztužovat katalytickou hydrogenací. Získané tuky jsou stálejší vůči vzdušné oxidaci a účinku mikroorganismů, a ztrácí zápach (některé oleje se tak po ztužení mohou použít ke konzumaci, ačkoli za normálních podmínek by to nebylo kvůli zápachu možné).
Rostlinné oleje se koncentrují v semenech, jejich lisováním za studena se získává kvalitní jedlý olej, lisovaný za tepla je využívaný pro technické účely, zejména při výrobě barviv, laků a mýdel. Tuky lze také vyextrahovat pomocí organických rozpouštědel s nízkou teplotou varu (trichlorethylen, benzín).
Některé oleje s vysokým obsahem nenasycených kyselin (tzv. nátěrové, vysychavé, např. bavlníkový, kukuřičný, sójový, lněný, perillový, tungový (čínský dřevní) olej, aj.) po rozetření na větší plochu vlivem vzduchu polymerují a vznikají suché, pevné a trvalé filmy, čehož se využívá k přípravě fermeží a nátěrových hmot.
Vosky
Estery vyšších jednosytných alkoholů (se sudým počtem uhlíků) a mastných kyselin. Dále mohou obsahovat parafíny, alkoholy, ketony, volné karboxylové kyseliny, někdy i estery vyšších mastných kyselin se steroly. Rostlinné většinou chrání tenkým filmem povrch listu (ze známých např. karnaubský vosk z listů palmy karnaubské, Brazílie). Živočišné vosky: včelí vosk, šelak (červec lakový, Thajsko, používá se k leštění dřeva), vosk čínský (puklice voskodárná), vorvaňovina (z lebeční dutiny, zdroj cetylakoholu)."

Práce obsahuje schémata. Čistého textu v práci je cca 7 stran.