"Hlavní postavou je Stanislav Půlpán. Standa je sirotek, a stará se o něj jeho teta. Ta však umře, a tak musí Standa zanechat školu a jít pracovat. Je zaměstnán jako vozač v dole Kristina. Jednoho dne se stane na dole havárie – zasype se jedna šachta. Tři lidi to zraní, a tři tam zůstanou uvězněni (Josef Máldr, otec tří dětí, Jan Ramas, otec jednoho dítěte, a Antonín Kudla, otec sedmi dětí). Vedoucí dolu oznámí horníkům, že za pár dní to přijede vyšetřit bezpečnostní komise, ale že tak dlouho čekat nemůžou, ale že je tam taky poslat nemůžou, protože je to tam nebezpečné. Oznámí jim, že do záchranných prací může jít jen ten, kdo podepíše, že jde dobrovolně. Nikomu z horníků se moc nechce, všichni stojí a čekají, co se bude dít, když v tom najednou vystoupí z davu Standa, a přihlásí se jako první. Starší horníci se cítí trapně, že se jako první přihlásil sedmnáctiletý kluk. Pak se již začínají hlásit jeden za druhým, a mnoho z nich zapře že má děti. Do první party se přihlásí: Stanislav Půlpán, vozač, Suchánek Antonín, lamač, Martínek Jan, důlní tesař, Falta Josef, mladolamač, Adam Josef, lamač, Andres Jan, palní dozorce a Matula František, zedník. Když fárají dolů, začíná být Standovi nějak divně, a když se prodírají jednou zasypanou šachtou, má Standa strach, ale ví, že teď už odejít nemůže, obzvlášť, když se přihlásil jako první. Když projdou chodbou, dostanou se na místo, kde na ně už čeká ing. Hansen. Hansen je Švéd, který zde pracuje na nějakém novém důlním patentu. Rozděluje jim práci a dohlíží na bezpečnost. Z místa kde jsou, začnou prokopávat cestu jinou zasypanou šachtou, kterou by se měli dostat k těm třem zasypaným. Standa dostane za úkol jen odnášet vydolované uhlí a hlušinu, po chvíli je již udřený jako p---e, a začíná si uvědomovat, že zachraňování těch horníků není žádné velké hrdinství, jen ohromná dřina. Postupem času však začíná měnit názor, práce ho začíná bavit, protože od Anderse místo očekávané kritiky obdrží pochvalu, a starý Suchánek mu přijde sám od sebe pomoc. Jednou pošle Anders Standu do šachty za Pepkem, ať mu vyřídí, že už má jít ven se nechat vystřídat. Když se tam Standa doplazí, Dá mu Pepek kladívko, Ať si zkusí zaťukat. Po chvíli poslouchání slyší Standa slabý zvuk, něco jako tikot hodinek. Pepek mu vysvětlí, že to je signál od těch zasypaných. Od té doby je Standa strašně hrdý na to co dělá, a když je přijde vystřídat druhá parta, ani se mu nechce odejít, protože se bojí že ta tři vykopou oni, a slíznou si všechnu slávu. Večer se sejdou všichni v hospodě, a postupně se z nich stane opravdový kolektiv, Standovi už taky přestanou vyčítat, že je zesměšnil tím že se přihlásil jako první. Když Standa v noci dojde s Adamem domů, bydlí u nich totiž v podnájmu, ani se mu nechce spát, a myslí na to, jestli se jim je podaří vytáhnout, jestli ještě odpovídají na ťukání, a podobně, pak chvíli myslí na Adamovu ženu Marii, do které je zamilován, až nakonec usne. Teď chvíli o Adamovi. Ten má s Marií velmi nepovedený život. Neustále před ní klopí zrak, nikdy na ní kloudně nepromluví. Standa si toho všímá, a přesto že Marii miluje se je snaží dát dohromady. Druhý den si jde pro noviny, a je strašně hrdý na to, že se tam dočte o té havárii na Kristině, a že je tam i jeho jméno. Celý den se pan nemůže dočkat, až zase sfárají dolů a budou pracovat na záchraně těch tří. Konečně přijde pátá hodina, a první parta zase nastoupí na záchrannou akci. "