1.	Obsah díla

2.

Glosář

2.1.

Nobilita

2.2.

Patricij

2.3.

Plebejové

3.	Svazky cyklu

"Roku 109 před Kristem vytáhl Marius spolu se svým přítelem Publiem Rutiliem Rufem do války proti numidskému králi Jogurthovi. Velitelem armády však nebyl Marius, ale aristokrat Metellus později nazývaný Metellus Numidicus, jehož Marius přezdíval Hovnivál. Metella Numidika doprovázel i jeho dvacetiletý syn, Metellus Pius řečený Hovňousek.
Válka v Africe se táhla, jelikož Metellus Nudmiducius nebyl právě nejnadanějším vojevůdcem. Marius se rozhodl opustit Afriku a vydat se do Říma. Chtěl se podle věštby staré syrské věštkyně Marthy stát konzulem. Ta mu prorokovala, že se stane konzulem po sedm období a bude nazván třetím zakladatelem Říma.
Po návratu do Říma byl Marius zvolen mladším konzulem. Prosadil zákon, jímž vedení války proti Jogurthovi odňal Metellu Numidikovi a namísto něho bylo svěřeno vedení jemu.
Marius zformoval své vojsko z capite censi, nemajetných občanů, čímž si popudil proti sobě většinu senátorů. Státní pokladna byla nucena uhradit veškerou výzbroj i výstroj jeho nemajetným legionářům.
Do Afriky si Marius vybral jako kvestora Lucia Cornelia Sullu. Sulla se oženil s Julillou, mladší dcerou starého Caesara, takže se stal Mariovým švagrem.
Sulla byl aristokrat s dokonalým patricijským rodokmenem. Jeho otec byl však alkoholik a nezanechal mu žádné jmění. To Sulla získal vraždou. Zavraždil svou milenku i svou nevlastní matku a zdědil docela slušné jmění, které mu umožňovalo přístup do senátu
Mariovi trvalo tři roky, než numidského krále Jogurthu porazil. Zatímco Maria a Sullu plně zaměstnávala válka v Africe, Řím začal ohrožovat nový nepřítel – Germáni. V boji s ním Řím utrpěl několik zdrcujících porážek, díky svým neschopným vojevůdcům z řad aristokracie.
Gaius Marius se vydal bojovat proti Germánům. Díky cenným výsledkům špionážní akce Sertoriovy a Sullovy byl Marius informován o záměrech Germánů a mohl se na jejich vpád připravit. Díky dokonalým informacím se mu podařilo potřít Germány a vrátit se jako první muž zpátky do Říma.
V roce 100 před Kristem byl pošesté zvolen konzulem. Mariovi se s pomocí Saturnina podařilo prosadit schválení přídělů pozemků pro veterány z Mariových capite censi.
Senátoři se dvěma Saturninovým pozemkovým zákonům vzepřeli a Saturnin zůstal bez podpory příslušníků vyšších tříd. Přestože oba zákony nakonec prošli, Saturninus se zatvrdil a pokusil se zosnovat spiknutí, jímž by svrhl jak Maria, tak i senát.
Maria však právě v této napjaté situaci zradilo zdraví. Dostal lehkou mozkovou mrtvici. Marius musel na několik měsíců z politického života odejít. Saturnin tak získal volné pole působnosti. Saturninus se obracel k nejnižším vrstvám. Lichotil jim a sliboval obilí za nízkou cenu, i když obilí v tu dobu bylo velmi nedostatkovým zbožím. Saturninus zašel až tak daleko, že bylo vyhlášeno consultum ultimum (stanné právo). Marius, který se zotavil využil Sullovy pomoci a porazil omezené síly, které Saturninus shromáždil. Saturninus a jeho přátelé měli být postavení před soud pro velezradu"