"Anatole France: Růžový Budoár
Příběh je zasazen do městečka Chastel-sur-Lizeron, konkrétně do ulice du Veau. V Ulici je středem zájmu gymnázium, čas se řídí podle jeho zvonění. Profesor 5. a 6. Třídy, pan Galuchet, žije trochu podivínský život. Ve škole je přísný, ví co po žácích chce, a svou práci zvládá dobře. Chodí však zarostlý, a neustále v jednom obleku. Nikdo s ním nechce nic mít, a spíš jím opovrhují. Jednoho dne sse profesor dozví, že zdědil po strýci kterého pomalu ani neznal 40 000 franků. Je to pro něj strašný poklad, a u ostatních to budí závist. Zařekne se, že bude žít dále svůj život, ale nevydrží to. Vše začne, když si v Paříži na jedné dražbě koupí “růžový budoár”, vybavení celého pokoje, stylizované do růžové barvy. Pak se začne i starat o svůj zevnějšek, a koupí si nové oblečení, pravidelně chodí k lazebníkovi, skoupí celou parfumerii, a místo své staré klasické literatury začne číst nemorální časopisy apod. Jednou nalezne ve skříni klíč od jedné tajné zásuvky. Otevře ji, a nalezne tam mnoho dopisů, které tam schovala původní majitelka. Z dopisů vyplívá, že se jedná o nějakou herečku, a profesor se rozhodne ji získat. Koupí ihned u zlatníka náramek a vydá se vlakem na její adresu. Tam však zjistí, že se dala na cestu zbožné pokorné ženy, že je tlustá a zdaleka ne tak pěkná, jak si ji představoval. Naštve se, a odjede zpět. Cestou si uvědomí a víceméně i umíní, že tohle není život pro něj, a že hned po příjezdu uvede vše do starých kolejí. Navíc ho po příjezdu informuje notář, že poslední vůle je podepsaná s datem 31.listopadu, a listopad má jen 30 dní, a že musí pozůstalost vrátit. Profesor všechnu hotovost odevzdá, nábytek ve městě vydraží, a vše se vrátí do starých kolejí. Druhý den před studenty nastoupí opět starý profesor Galuchet."