"Egon Hostovský: Dobročinný večírek
V posledních březnových dnech byl uspořádán v proslulém newyorském hotelu Atlanta večírek ve prospěch evropských politických uprchlíků.
Na večírku se sešla velice různorodá společnost, přesto všechny spojovala nejen myšlenka - pomoci trpícím a utlačovaným, ale i nutnost jejich přítomnosti na takovémto typu společenské akce. Hned u chodu vedle sebe seděly Američanka, paní Greenová, a Češka, slečna Holubová.
Jejich jediným společenským úkolem bylo kontrolovat návštěvníky, zda všichni opravdu neopomněli zaplatit za vstupné. Práce však zdaleka nebylo tolik, aby nemohly se zájmem sledovat dění v modrém salónku a vzájemně si nepopovídat o společnosti, životě a mnoha dalších věcech. Slečna Holubová s tajuplným výrazem pověděla paní Greenové, že Anna Rindtová má poměr se svým švagrem Juliem.
Jejich “drbání”, “krafání” či jak bychom podobnou činnost nazvali neskončilo jen u mluvené podoby, svědčí o tom mnohé poznámky paní Greenové k společnosti, zpravidla o ryze soukromých záležitostech. Uveďme pro příklad: “Stůl číslo 12: Ten tmavovlasý krasavec je prý Rumun. Za války v Berlíně. Asi kolaborant s nacisty. Teď žije jenom z žen a hazardních her. První jméno Valeriu, druhé jméno nezapamatovatelné a nevyslovitelné. S ním sedí jakýsi Stanislaw - Polák. Prý hrdina z poslední války. Teď erotoman. Povolání neznámé. Bydlí zde, v hotelu Atlanta, a má dva pokoje.” Jak je z úryvku patrné, zájem o společnost překračuje rámec prostého zájmu. Neméně soukromou je poznámka: “Stůl číslo 8. Admirál John Walker se ženou a dcerou. Nudí se všichni tři, jako obvykle.” Abychom pochopili další dění, je zapotřebí uvést ještě jednu poznámku paní Greenové: “Stůl číslo 15: Profesor Oscar Wunderlich. Důvěrný přítel rodiny Rindtových. Manžel:Evžen, žena:Anna, manželův bratr:Julius. Bratři jsou Rakušané, Anna je Američanka. Manžel se nemůže odhodlat k rozvodu a ona nemá odvahu od něho odejít. Julius: nejspíš padouch. Kdesi v sále je české děvče zamilované do Evžena. Jmenuje se Marta.
Během večírku se venku strhne vichřice, které si zprvu nikdo nevšímá, teprve když chtějí hosté odejít do svých domovů, zjistí, že to není možné. Při shánění taxíku promokne pan Wunderlich. Ještě předtím se však svěřil paní Greenové, že má vážné obavy o Annin život, neboť zahlédl v Evženově kapse revolver.
Když mu nabídne pan Fiegel suché šaty na převlečení, který zůstává na pokoji se Stanislawem, požádá profesor Julia, abys se pokusil zmocnit zbraně a potom mu ji donesl. Mezitím slibuje Stanislaw Fieglovi, že mu domluví schůzku s Annou, což se mu také později podaří."