0.	Úvodní slovo

1.	Vývoj strukturální skladby

2.	Sociální struktury v ČR

3.	Úspěch či nezdar transformace

4.	Co a jak ovlivňuje sociální struktura

5.

Závěr

"Vývoj strukturální skladby
První statistické údaje, se kterými se studenti mohli seznámit byla strukturální skladba zaměstnanosti. Tj. primární, sekundární a terciální sféra. Primární sféra zahrnuje oblast zemědělství, sekundární průmysl a terciální služby.

V období před první světovou válkou se 48 % obyvatelstva nacházelo v primární sféře, v sekundární o 5 % méně a pouhých 10 % obyvatelstva v terciální sféře*.
Teď následuje otázka „proč tomu tak bylo“.

O několik let později, respektive v roce 1930 se struktura zaměstnanosti změnila, ale ne zas tak výrazně. Sekundární sféra zůstala beze změn, primární sféra čítala 31 % a terciální 26 %.

A když se podíváme do současnosti, tak vidíme převahu terciální sféry s 54 %. Primární 5 % a sekundární 41 %. S porovnáním s USA, kde v primární sféře pracuje 3 %, sekundární 27 % a terciální 70 % … máme co dohánět. Ale nesmíme zapomenout čtyřicet let vlády strany, která preferovala průmysl a neviděla přínos v terciální sféře.

Pokud bychom měli zhodnotit tento vývoj, musíme se podívat do historie. Musíme brát v úvahu průmyslovou, vědeckotechnickou revoluce, politický vývoj a jiné aspekty.
Období před I. Světovou válkou bylo naše území součástí Rakouska-Uherska. Přestože proces II. prům. revoluce v zemích R-U byl opožděn s porovnání s ostatní západními zeměmi, tak české země na tom byly relativně dobře. Nové zdroje pohonu, nové myšlení managementu a lidí vůbec, ovlivnilo strukturu zaměstnanosti. Investice směřují do průmyslu. Tím pádem dochází k vyšší zaměstnanosti v průmyslu.
Lidé si stále uvědomují, že výrobky, které vyprodukují potřebují občas opravit, servis. Jelikož se rozvíjí tržní ekonomika a nové výrobky přicházejí na trh atd. je za potřebí nějakých poradenských služeb. Protože se to podnikaví lidé uvědomují, přesouvají své zájmy do terciální sféry, která jim poskytne dostatečné příjmy.
Po II. světové válce zasáhl do vývoje zaměstnaneckých struktur politický vývoj. Centrálně řízené ekonomiky se ubíraly směrem těžkého průmyslu a průmyslu takovém. V podstatě ignorovaly vědeckotechnický pokrok. Obyvatelstvo bylo směřováno do průmyslu. Ve srovnáním se západními zeměmi, přeliv k terciální sféře byl o mnoho pomalejší. Obrat lze zaznamenat během posledních deseti let.*

Toto rozdělení nás zajímá jako ekonomy, ale společnost se dá rozdělit do mnoha sociálních struktur."

Tato práce obsahuje tabulku a schéma. Čistého textu v práci je cca 3 strany.