1.

Stres

1.1.

Distres

1.2.

Eustres

2.	Člověk je celek biopsychosociální

2.1.	Biologické potřeby

2.2.	Sociální potřeby

2.3.

Frustrace

2.4.

Pocity

2.5.	Frustrační tolerance

2.6.	Pocity libosti a nelibosti

2.7.	Neurohumorální regulace

2.8.	Vegetativní nervový systém

2.8.1.

Subsystém sympatický (sympatikus)

2.8.2.

Subsystém parasympatický (parasympatikus)

2.9.

Adaptace

2.10.

Endokrinní řízení

3.	Stres ve 20. století

4.	Mysl – hlavní protistresový nárazník

5.	Holmes – Rahova stupnice

6.	První projevy stresu

7.	Somatizace stresu

8.	Jak minimalizovat stres

8.1.

Já

8.2.

Prostředí

9.	Čím se vyznačují lidé, odolní vůči distresu

"Fáze průběhu stresu
3 stadia obecného adaptačního syndromu (GAS):
1. poplachová reakce
2. stadium rezistence – odolávání
3. stadium vyčerpání

Člověk je celek BIOPSYCHOSOCIÁLNÍ.
K udržení dynamické rovnováhy je nutné jednak sycení všech biologických a psychosociálních potřeb, jednak nepřetěžování organismu nepřiměřenou zátěží.
Potřeby jsou určeny životní nutností člověka jako druhu. Jejich nenaplnění se nutně nepříznivě odrazí ve zdraví a pocitu dobré pohody (frustrace, deprivace).
Biologické potřeby: požadavky na přiměřený přívod energie, kyslíku, na množství tekutiny, na složení základních živin, minerálních látek, vitamínů, stopových prvků atd.
Sociální potřeby: potřeba bezpečí a jistoty, potřeba nových podnětů, potřeba lásky, potřeba sociálního uznání, potřeba smyslu.
Sycení sociálních potřeb je stejně nezbytné jako sycení potřeb biologických, způsoby uspokojení jsou však mnohem komplikovanější a nepřehlednější.
Frustrace = zmaření, zmarnění.
Frustrace je každá událost, která brání dosažení cíle, tzn. překážka na cestě ke stanovenému cíli. Překážka vyvolá nepříjemné pocity. Každý z nás se ale postaví ke stejné překážce trochu jinak a každý z nás ji bude trochu jinak řešit.
Pocity:
• zlost, hněv, vztek
• lítost, beznaděj
• směs vzteku a bezmoci
• pocit životního krachu
= záleží na jedinci, co se projeví
Pro někoho bude překážka výzvou ke zvýšenému úsilí, jiní budou odpovídat bezradností, zmatkem či apatií... rozdílná FRUSTRAČNÍ TOLERANCE
- její rozdílnost je dána mnoha okolnostmi, od genetické výbavy přes výchovu až po momentální stav,
- záleží také na hodnotě, kterou přikládám cíli, jehož chci dosáhnout.
Tělesné a psychické oslabení, vyčerpanost, ztráta perspektivy či depresivní postoj k životu oslabí bezprostředně frustrační toleranci."

Práce obsahuje výpisky dle E. Rheinwaldové.