1.	Herbert Spencer

2.	Obsah knihy

2.1.	Druhá kapitola

2.2.	Třetí kapitola

2.3.	Čtvrtá kapitola

" Nejdůležitější jsou činnosti sloužící přímo k sebezáchově: fyziologie
Do druhé skupiny řadil činnosti sloužící k sebezáchově nepřímo, potřebné pro výkon povolání: matematika, fyzika, chemie, astronomie, geologie, biologie a sociologie
Třetí skupinu tvoří vědění potřebné pro zachování rodu: psychologie
Na čtvrté místo staví studium připravující pro funkci občana: dějepis založený na sociologii, biologii a psychologii.
Teprve na poslední místo klade výchovu estetickou: malířství, sochařství, hudba, poezie, uznává však, že bez těchto oborů by život ztratil polovinu svého půvabu. Podle něj má být dokonce i studium estetických předmětů založeno na estetickém základě.
Spencer klade velký důraz také na tělesnou výchovu.

Druhá kapitola jeho knihy je oddíl o intelektuální výchově v němž vytyčil sedm zásad formulovaných ve shodě s jeho evoluční naukou:
1. postup od lehkého k těžkému - vyučování musí začínat jen s nemnoha předměty a teprve postupně jejich okruh rozšiřovat
2. postup od neurčitého k určitému
3. postup od konkrétního k abstraktnímu - co je jednoduché logicky nemusí být jednoduché psychologicky, induktivní metoda má přednost
4. výchova dítěte musí být v souladu s historicky pozorovanou výchovou lidstva
5. postup od empirického k racionálnímu - studium by mělo mít experimentální úvod, bohatý podklad pozorování
6. děti mají být vedeny k tomu, aby prováděly vlastní zkoumání a vyvozovaly vlastní závěry
7. otázka motivace, výchovný plán má poskytovat žákům žádoucí podněty

Třetí část spisu tvoří kapitola o mravní výchově, která je v podstatě knihou pro rodiče pojednávající o důležitém problému rodinné výchovy, totiž o metodě trestu. Spencer doporučuje zavést předmět „umění výchovy“ - rodičovství. Odsuzuje disciplínu tradičních trestů a je pro metodu přirozených trestů (př. za ušpiněné kalhoty si dítě musí samo vyčistit).¨

Čtvrtá kapitola Spencerova pedagogického spisu je dodnes považována za nejcenější prvek jeho pedagogiky. Obrací zde pozornost na otázku zdravé životosprávy, správnou dětskou výživu, odívání, s čímž spojuje i problém otužování. Velký význam přikládá též dostatečnému pohybu na zdravém vzduchu, kritizoval výchovu dívek trpící naprostým nedostatkem pohybu. Je jeho velkou zásluhou, že tyto problémy zdůraznil."