1.	Vztah k antice

2.	Co je to renesance, jaké jsou její myšlenky

3.

Čechy

3.1

Jan Hus

3.2	Jeroným Pražský

4.	Předalpská a zaalpská renesance

5.	Reformace x renesance

5.1	Giordano Bruno

5.2	Johannes Kepler

5.3	Galileo Galilei

5.4	Michel de Montaigne

5.5	Niccollo Machiavelli

5.5.1

Machiavellismus

5.5.2

Machiavelli a dějiny

5.5.3

Cíl politiky

5.5.4

Machiavelli a náboženství

“Staletí vývoje Evropské kultury jsou prostoupeny opakovaným hnutím k návratu řecké kultury a Říma. Jedná se o Renesanci, která se obrací v umění a kultuře k Řecku a čerpá z antické kultury.
Jedná se na počátku 9. stol. o Karolinskou renesanci, Otonskou renesanci v Německu, Velkou (Italskou) renesanci na konci 13. stol. a počátku 14. stol. Italská - Velká renesance se dělila na zaalpskou a předalpskou.
Renesance je vědomým návratem k Antice. Je jejím znovuzrozením, je navrácením k ideálům Antiky. Co se ale mění, je vztah k Antice a k jejím poznatkům, k poznatkům z ní. Renesance je pozdním květem středověku, kdy vznikají nové praktiky, ale na starém základě. Renesance nestaví na moderním světě a nepatří do moderního světa, ale patří do středověkého základu.
Smysl renesance je ten, že se distancuje od středověku. Renesance vyvolává nadšení a to zejména u umělců. Renesanční umělec je všestranný. Renesance změnila postavení umělce. Umělec najednou získává slávu a peníze. V umění se usiluje o nové vyobrazení. Pohled je zkreslen prostřednictvím umění – začínají se tvořit portréty. Renesance je mezihrou mezi velkými hnutími, mezi reformačním a protireformačním hnutím. Renesance je krásný pozdní květ středověku. V období renesance nastává rozvoj přírodních věd. Na starém středověkém základě vyrůstá něco nového. Opět je v renesanci přítomna péče o duši.
Renesance je tedy návratem k intelektuálním hodnotám Antiky. Renesance, stejně jako antika, dává vzor jak žít, jak užívat,... Renesance na Antiku navazuje v literatuře, v architektuře,... V architektuře renesance plynule přechází do baroka (např. Letohrádek královny Anny je stavbou, kde je spojena Renesance s Barokem). Renesance je nový životní pocit. V renesanci se rodí pojem autorství. Dříve byly základní pravdy dány, ale v renesanci autor přichází s něčím novým.

V době renesance v Itálii v Čechách probíhá husitství.
Jan Hus
Jan Hus se snažil o nápravu církve a společnosti. Na člověka klade nárok, aby pravda byla na prvním místě. Očistu církve chce Hus a i koncil. Obě tyto strany chtějí totéž, chtějí zastavit krizi církve, chtějí opravný program. Hus chce i opravu v celé společnosti. On vystupuje s kritikou i v českém jazyce. Hus působí i mimu akademickou půdu, chce v lidech probudit a posílit národní vědomí.
Jan Hus byl knězem a potom i rektorem Karlovy University. V době, kdy mu byla odňata možnost kázat a on káže dál, se dostává do konfliktu s církví. Hus je tedy v konfliktu s církví v době, kdy mu je odňata možnost kázat a on káže dál. Je přilákán do Kostnice, kde je potom vězněn a je odsouzen. Je odsouzen pro jeho konflikt s kanonickým právem. Hus je i obviněn z přívrženectví Viklefa, ale on jeho stoupencem není. Hus s Viklefem nesouhlasí, má rozdílné názory, ale je obviněn ze stoupenctví Viklefa – svědci lžou! V době kdy má Hus odvolat, nastává střet autority a svědomí. Hus chce být věrný syn katolické církve. (V 60. letech se uvažovalo o jeho blahořečení). Jeho odsouzení je bráno jako nebezpečí oddělení další země od Říma. Už je oddělena Anglie a Německo.
Husitství a Jan Hus je brán tedy jako konflikt autority a svědomí. Hus je klíčovou postavou protestantismu.
Přijímání podobojí v Evropě může vykonávat jen kněz, ale češi si toto právo přivlastňují."

Obsahuje hrubé pravopisné chyby a překlepy ve jménech.