1.	Hmyz (Insecta) – charakteristika

2.	Vztah k dalším členovcům

3.	Anatomie a morfologie hmyzu

3.1	Nervová soustava

3.2	Trávicí soustava

3.3	Exoskeleton

3.4

Dýchání

3.5	Krevní oběh

3.6	Hruď hmyzu

3.7	Končetiny hmyzu

3.8	Křídla hmyzu

3.9	Zadeček hmyzu

3.10	Ústní ústrojí hmyzu

4.	Vývoj hmyzu

4.1	Rozmnožování

4.2

Larva

4.3

Kukla

4.4

Imago

5.	Smyslové ústrojí hmyzu

5.1	Fotoreceptory

5.2	Mechanoreceptory

6.	Tanec včel

7.

Třídy

“Rozmnožování
Největší počet hmyzích druhů všech řádů jsou gonochoristi, tedy odděleného pohlaví. většiny jepic, u některých drobných motýlů a u mnoha dvoukřílých vytvářejí se v době páření roje, v nichž dochází ke kopulaci. Orientace a vyhledávání pohlaví se tu děje především zrakově nebo zvukově. U mnoha hmyzů se k vzájemnému vyhledávání pohlaví vytvořily dokonce zvláštní orgány, třeba světélkující u světlušek nebo tzv. stridulační (vydávající zvuk) u kobylek, cvrčků, sarančí a cikád. Většina hmyzích druhů se při vzájemném vyhledávání pohlaví orientuje čichově, vnímá zvláštní látky vylučované druhým pohlavím (tzv. feromony či telergony). U většiny hmyzu dochází při kopulaci k přenosu spermatu ve formě velkých shluků spermatozoidů, tzv. spermatoforů, opatřených často velmi složitě utvářenými bílkovinnými pouzdry. Nepříliš často, i když ne vzácně, se u hmyzu setkáváme s partenogenezí, tj. s vývojem jedinců z neoplozených vajíček. Partenogeneze se vyvinula u mnoha skupin hmyzu a podle toho, jaké pohlaví se z neoplozených vajíček líhne, rozeznáváme arrhenotokii (neoplozená vajíčka - samci, oplozená samice), thelytokii (neoplozená vajíčka - samice) a apmhitokii (neoplozená vajíčka obě pohlaví).
Typy vajíček: a - síťokřídlí čeledi Chrysopidae; jepice čeledi Baetidae; c - srpice čeledi Bittacidae; dvoukřídlí čeledi Calliphoridae; e - motýli čeledi Pieridae; strašilky čeledi Phasmatidae; motýli čeledi Lycaenidae; h - stejnokřídlí nadčeledi Psylloidea; brouci podčeledi Melolonthinae; j - blanokřídlí čeledi Apidae; k - Phtiraptera čeledi Menoponidae; l - ploštice čeledi Nepidae; m - blanokřídlí čeledi Cynipidae.

Larva
1.Larva protopodní má nečlánkovaný nebo jen slabě článkovaný zadeček. Vyskytuje se jen vzácně.
2.Larva oligopodní má na hrudi tři páry končetin. Na zadečku nejsou žádné výrůstky. Je to nejhojnější typ larev. V rámci této skupiny se rozlišují:
- Hlava je prognátní, nohy jsou dlouhé a na konci zadečku dva štěty.
- Larva je tlustá, stlačená. Je to ponrava listorohých brouků.
- Larva s tvrdým tělním pokryvem. Drátovci kovaříků.
- Triungulin, který má na končetinách 3 drápky. Larva majkovitých brouků.
3.Larva polypodní má kromě tří párů hrudních končetin ještě několik panožek na zadečkových článcích. Polypodní larvy jsou housenky motýlů a housenice bylinných vos.
4.Larva apodní (beznohá) je u mnohých řádů, např. u dvoukřídlých, různých brouků (nosatci, tesaříci, kůrovci), u mnohých blanokřídlých i u některých motýlů.

Z posledního larválního stadia se vylíhne buď imago (proměna nedokonalá), nebo se larva promění v kuklu. V tom případě poslední larva upřede nebo slepí ochranný zápředek nebo kokon, v němž dojde k proměně. Různé zápředky a kokony spřádají housenky motýlů. Kokony, ze slin a úlomků dřeva nebo hlíny slepují například brouci."

Práce obsahuje velké množství schémat. Čistý text dosahuje cca 8 stran.