1.

Úvod

2.	Dělení dle způsobu přenosu

3.

Choroby

3.1.	Syndrom získané imunodeficience (AIDS)

3.1.1.

Etiologie a patogeneze

3.1.2.

Epidemiologie

3.1.3.

Klinický obraz

3.1.4.

Diagnóza

3.1.5.

Prognóza

3.2.

Kapavka

3.2.1.

Etiologie

3.2.2.

Epidemiologie

3.2.3.

Klinické projevy

3.2.4.

Diagnóza

3.2.5.

Terapie

3.3.

Příjice

3.3.1.

Etiologie

3.3.2.

Epidemiologie

3.3.3.

Klinické projevy

3.3.4.

Diagnóza

3.3.5.

Terapie

3.4.	Trichomonóza

3.4.1.

Etiologie

3.4.2.

Epidemiologie

3.4.3.

Klinické projevy

3.4.4.

Diagnóza

3.4.5.

Terapie

3.5.	Lymphogranuloma venereum

3.6.	Měkký vřed

3.7.	Donovanóza

4.	Prevence sexuálně přenosných chorob

"Sexuálně přenosné choroby, STD (sexually transmitted diseases) jsou infekční onemocnění, přenášené převážně pohlavním stykem. Původců, kteří působí pohlavně přenosné nemoci, je celá řada, avšak ne vždy vyvolají klinicky vyjádřené onemocnění. Asymptomatický průběh tak hraje důležitou roli v epidemiologii šíření infekce. K přenosu infekce dochází nejčastěji v urogenitální oblasti, ale brána vstupu je závislá na sexuálních praktikách. Riziko přenosu infekce z matky na dítě je jak za těhotenství, transplacentárně, tak i za porodu, resp. v poporodním období. Nezřídka vznikají smíšené infekce, vyvolané odlišnými mikroorganizmy s odlišnou inkubační dobou, klinickou manifestací i terapeutickými možnostmi. Zánětlivý, ulcerózní či jinak poškozený terén usnadňuje při rizikovém sexuálním chování (a to mnohonásobně více než u tkáně zdravé) získání HIV infekce a přenos STD na další osobu.
Celkový počet chorob přenášených pohlavním stykem stoupá a v posledních letech je jednoznačný trend posunu výskytu pohlavních chorob do nižších věkových kategorií, zejména mezi 15-24 leté osoby. Výskyt STD je do značné míry indikátorem společenských, sociologickopsychologických a výchovných jevů ve společnosti. Stát se snaží omezit výskyt pohlavních chorob legislativními opatřeními. Klasické pohlavní nemoci podléhají povinnému hlášení, evidenci, poučení pacienta, depistáži a dispenzarizaci, která patří plně do kompetence oboru dermatovenerologie.
Pohlavně přenosné choroby lze dělit podle způsobu přenosu na:
I. Infekce šířené téměř výhradně pohlavním stykem:
„ klasické pohlavní nemoci “ – příjice (syphilis), kapavka (gonorrhoea), měkký vřed (ulcus molle), lymphogranuloma inguinale (venereum) a granuloma inguinale.
II. Infekce šířené převážně pohlavním stykem (tzv. STD II. generace):
-urogenitální chlamydiové infekce (chlamydia trachomatis sérotypy D – K)
-urogenitální nekapavčité infekce: mykoplazmata, streptokoky, stafylokoky, enterokoky, anaerobní, aerobní bakterie, bakteriální vaginóza, trichomonóza (Trichomonas vaginalis), herpes genitalis (HSV II), condyloma accuminatum (Papilloma virus), moluscum contagiosum (Poxvirus), kandidóza (Candida albicans, Torulopsis glabrata)
-virové hepatitidy, CMV infekce
-infekce HIV/AIDS
-scabies (Acarus scabiei), pediculosis pubis a capitis."