1.	Pícniny na orné půdě

2.	Rozloha pícnin na orné půdě

3.	Víceleté pícniny na orné půdě

4.	Jednoleté pícniny na orné půdě

5.	Objemová krmiva šťavnatého charakteru

6.	Suchá objemová krmiva

7.	Ztráty při pěstování objem.pícnin

8.	Počet dojních jednotek na 1ha zemědělské půdy

9.	Kvalita objemových krmiv

10.	Potřeba stravitelné směsi v kg/1DJ = 500kg živé hmotnosti

11.	Pícní trávy

11.1.

Trávy jsou pěstovány j.monokultury na orné půdě

11.2.

Přednosti pícních trav

11.3.

Trávy x jetel – trávy tyto typy výhonků

11.4.

Na čem je závislé množství kořenů a hloubka zakořenění trav

11.5.

Hluboko kořenící trávy (snáší sucho)

11.6.

Mělce kořenící trávy (rostou za vlhka)

11.7.

Typy odnožování trav – extravaginální a intra vaginální

11.8.

Kdy nám odnoží trávy – kolik odnoží

11.9.

Rozdělení trav dle jarovizačního stadia (T°C a délka dne)

11.10.

Dělení trav dle ranosti

11.11.

Rozdělení trav dle habitu a způsobu odnožování

12.	Jeteloviny

12.1.

Dělení jetelovin

12.2.

Rozdělení jetelovin podle hospodářského výnosu

12.3.

Možnosti využití jetelovin

12.4.

Hospodářsky cenné vlastnosti jetelovin

12.5.

Fytosanitární účinky leguminóz

12.6.

Cena osiva

12.7.

Problémy při pěstování jetelovin

12.8.

Rizobin

13.

Botanika

13.1.

Kořenový systém

13.2.

Lodyhy

13.3.

Listy

13.4.

Květ

13.5.

Semena

14.

HTS

14.1.

Výnos píce jetelovin tvořen 3 prvky

14.2.

Způsoby zakládání porostů jetelovin

14.3.

Přednosti vojtěšky seté

14.4.

Požadavky

14.5.

Vojtěška srpovitá

14.6.

Vojtěška prostřední

15.	Jetelovinotrávy

15.1.

Přednosti jetelovinotrávy

15.2.

Negativní vlastnosti jetelovintrávy

15.3.

Sestavit ranou, poloranou a pozdní jetelovinotrávu - OT

15.4.

Způsob zakládání jetelovinotrav

15.5.

Čím se řídí složení jetelovinotrav

15.6.

Dělení jetelovinotrav: krátkodobé a dlouhodobé

15.7.

Čím se řídí sklizeň jetelovinotrav

15.8.

Význam jednoletých pícnin - OT

15.9.

Negativní vlastnosti jednoletých pícnin

15.10.

Dělení jednoletých pícnin dle agrotechnických vlastností

16.

Kukuřice

16.1.

Botanika

16.2.

Negativní vlastnosti

17.	Hustě seté obilniny

17.1.

Oves

17.2.

Žito ozimé

17.3.

Ječmen jarní

18.	Krmné luskoviny

18.1.

Bob

18.2.

Vikve

19.	Krmné okopaniny

19.2.

Krmná řepa

19.3.

Krmná mrkev

20.	Brukvovité pícniny

20.1.

Cenné vlastností

20.2.

Nevýhody

20.3.

Krmná kapusta

21.	Konzervace

21.1.

Hodnocení kvality konzervované píce

21.2.

Metody hodnocení kvality krmiva

21.3.

Smyslové hodnocení

21.4.

Výsledné třídy jakosti dle počtu bodů

21.5.

Stanovení obsahu sušiny v pícninách

"Jednoleté pícniny na OP
1. Kukuřice = glycidová složka, nejdůležitější pícnina
 výnos přes 30t zelené hmoty
2. Ostatní jednoleté pícniny
 na zelenou píci n.silážní drtě, j.krycí plodiny při zakládání víceletých pícnin
 letní obilniny na píci: oves, žito, pšenice , ječmen, tritikale – sklízíme do mléčné zralosti od 1/2VI
 letní luskoviny: bob, hrách, vikve, soja (nesklízíme samostatně?)
 brukvovité: řepka, hořčice, kapusta
 okopaniny: krmná řepa, mrkev, brambory – v letní dávce N energ.kvocient (produkce je velmi nízká, ani ne 0,5% a dále se zmenšuje)
3. Jednoleté pícní směsky ZK
 kdy je základem ozim?: žito + vikev, pšenice + vikev, landsberská směska(jílek mnohokvětý + vikev ozimá + jetel nachový inkarnát)
 jarní směsky: oves + vikev setá, peluška, oves + hrách, kukuřice + peluška

 krmné okopaniny příznivě ovlivňují: zdravotní stav + plodnost zvířete, obsahem sacharidů přímo bachorovou mikroflóru + zmírňují toxicitu nitrátů v krmné dávce
 krmné okopaniny negativa: vyšší sklad.ztráty, krátká doba uchovatelnosti, požadavky na skladovací prostory, relativně větší potřeba práce při jejich pěstování (z ekonomického hlediska dražší)
 ZK => porovnat v ekonomice víceleté a jednoleté pícniny => víceleté vycházejí ekonomicky lépe (koef.1 – víceleté, 2-4 jednoleté, 2-kukuřice, 4- ostatní), z víceletých jeteloviny (nedodávám N)
 ZK => pícnina x letní plodina = pojem podstatně širší =
1. obligátní pícniny v pravém slova smyslu, kt.byly zavedeny do kultury anebo se vymezují k produkci objemných pícnin (jeteloviny, pícní trávy dočasné a TTP)
2. fakultativní zavedeny do kultury především pro výrobu zrna, ale v rané fázi se mohou sklidit i pícním účelům (obilniny, brukv., hrách, luskoviny, okop, slun.)

Objemová krmiva šťavnatého charakteru -ZK
• velký S vody, málo sušiny, poměrně malý S živin, menší skladovatelnost, často s vysokým S vlákniny
• zelená píce okamžitě po posekání, pastva, konzervovaná píce – silážovaná, senážovaná, okopaniny

Suchá objemová krmiva
• vysoký S sušiny nad 82%, nízký S vody (ZK při jaké sušině musím uskladnit seno – 82-85%/kolik vody v sušině má být při uskladnění – do 100%)
• nízký S vody 10-18%, .....19-45%
• střední výživová hodnota 13-45ŠJ, vlákninu dodám skotu jen pícninou – S vlákniny závisí v píci hl.na fenofázi = době, kdy tu píc.sklidím – čím starší, tím má více vlákniny (ZK sklízím, když má největší S živin => jeteloviny v době * květních poupat až do počátku kvetení (butonizace), trávy v době metání (na poč.), smíšený porost řídit dle převládajícího dominantního druhu (seno, sláma, apod.)"

Práce obsahuje tabulky.