1.	Druhové koncepce

1.1	Celková podobnost

1.2	Evoluční pohled

1.3	Fylogenetické koncepce

2.	Ekologický čas

3.	Evoluční čas

4.	Speciační procesy

5.	Biologická evoluce

6.	Vznik života

6.1	Podmínky a zdroje

7.	Ekologická nika

8.

Populace

8.1	Abundance a denzita (hustota)

8.2	Strukturní charakteristiky

8.3	Populační dynamika

8.3.1

Růstové modely

8.3.2

Regulace početního růstu

8.3.3

Životní strategie

8.3.4

Populační cykly

8.3.5

Biologické invaze

8.3.6

Metapopulační dynamika

8.3.7

Problémy malých populací

9.	Mezidruhové vztahy

9.1	Amenzalismus

9.2

Predace

9.3	Neutralismus

9.4	Mezidruhová konkurence

9.5	Protokooperace

9.6	Mutualizmus (symbioza)

9.7	Komenzalismus

10.	Společenstva a biomy

10.1	Vegetační pásmovitost

11.

Sukcese

12.	Ekosystém (geobiocenóza)

12.1	Funkční složky ekosystému

12.2	Potravní řetězce

12.3	Tok energie v ekosystému a ekologické pyramidy

12.4	Trofická struktura a stabilita ekosystému

12.5	Biomasa a primární produktivita

13.	Koloběhy látek a biogeochemické cykly

13.1	Koloběh hmoty v ekosystémech

13.2	Hydrologický cyklus

13.3	Cyklus uhlíku

13.4	Cyklus kyslíku

13.5	Cyklus dusíku

13.6	Cyklus fosforu

13.7	Cyklus síry

13.8	Mechanismy globálních změn

14.	Biogeografie

15.	Zoogeografická charakteristika ČR

16.	Fytogeografická charakteristika ČR

17.	Dynamická zoogeografie

“Populační dynamika – jakým směrem se bude početnost pop. ubírat (poroste, klesne, zůstane), tedy jaká bude její dynamika, určují natalita, mortalita a disperze

a) růstové modely - prostředí s dost. zdrojů – rychlý poč. růst. Parametry růstu jsou velikost populace (N) a vnitřní rychlost růstu populace tzv. biotický potenciál (r)
- biotický potenciál – množství potomků vyproduk. v jednom rozmn. období rodičovskou jednotkou
- růst pop. – odvíjí se od velikosti pop. A biot. Potenciálu,
- je regulován odporem prostředí – dochází ke zpomalení růstu a vyrovnání mortality a natality; odpor prostředí lze chápat jako odezvu okolí na růst pop.
- nosná kapacita prostředí
b) Regulace početního růstu
- regulační faktory
- vnější - snížená dostupnost zdrojů (abiotické)
- některá z podmínek mimo rozsah optima (abiotické)
- působení jiných druhů (predátoři, paraziti, konkurenti) (biotické)
- vnitřní – vnitrodruhová konkurence
- adaptivní rezistence – regulační mechanismy se prosazují pomalu v dlouhodobém měřítku cestou evolučních adaptivních procesů.
- vnitrodruhová konkurence a samorozřeďování
konk. o zdroje a prostor
1. zdroj musí být aspoň občas nedostatkový
2. kompetující jedinci nejsou díky gen. variabilitě totožní
3. vliv konkurence tím větší, čím je více konkurentů ve hře
4. konk. způsobuje zhoršené přežívání a/nebo plodnost
Teritorialita – nejzřejmější projev konk.; od agres. chování po nekonflikt. projevy (vokální, …). výsledkem může být rovnoměrné rozmístění populace
princip samoředění – u rostlin; nemohou využít behav. projevů; popisuje vztah mezi hustotou pop., její mortalitou a výnosem
- čím vyšší hustota, tím intenzivnější interakce. důsledkem stres – odumírání částí rostlin nebo celých jedinců
c)životní strategie – soubor znaků (získávání potravy, partnera, ochrana). soubor živ. strategií – životní historie či životní styl
- r-stratégové – masivně a rychle se množí čímž nahrazují ztráty mortalitou
Prostředí, které je zvýhodňuje (nestabilní a měnící se podmínky)
- r-selektivní prostředí
(plevele, hmyz – škůdci,…)
- K-stratégové – množí se pomaleji, zprvu méně početní, ale efektivněji čerpají dostupné zdroje – dlouhodobá konkurenceschopnost.
- K-selektivní prostředí – stabilní podmínky a nabídka zdrojů
(stromy, velcí savci,…)
- C-S-R-strategie – u rostlin – staví na definici pojmů disturbance a stres.
disturbance - jednorázový neočekávaný a drastický zásah spojený s
velkým odnímáním biomasy
stres – vyvolán faktorem, který dlouhodobě omezuje růst pop.
- princip trade-off – princip zisků a ztrát
- druhy dobře odolávající stresu – S-stratégové
- druhy dobře odolávající disturbancím – R-stratégové
- druhy neodolávající ani stresům ani dist. – C- stratégové (příp. K- stratégové) – roste ve stabilním prostředí s dostatkem živin; mají vysokou konkurenceschopnost
d) Populační cykly
- dynamika má nepravidelné výkyvy, může ale i pravidelně kolísat – populační cykly
- podle charakteru gradace (dosahování vrcholné početní fáze) tři typy pop. cyklů:
- 1. druhy s latentní gradací – dlouhodobě nízká početnost nedosahující nosné kapacity prostředí
2. permanentní typ – dlouhodobá až trvalá početnost nad K
3. temporární typ – neznámější; velké kolísání početnosti s gradacemi

- podle délky cyklů – krátké 3-4 roky; středně dlouhé 9-10 let; dlouhé 40 let; proměnlivé
- vnější faktory pop. cyklů –
- počasí
- potrava
- preface
- vnitřní faktory
- fyziologický a sociální stres
- střídání fenotypů, genetický polymorfismus "