1.	Úvod do operačního výzkumu

1.1

Historie

1.2	Operační výzkum (OV) jako kvantitativní přístup k rozhodování v řízení

1.3	Vztah specialistů a manažerů

1.4	Podstata OV (systémový přístup, týmová práce, využití spec. modelů a metod)

1.5	Metody pro analýzu struktury a chování systému a jeho okolí

1.6	Modely hlavních subsystémů

1.7	Klasifikace metod OV

1.8	Základní oblasti aplikace metod OV

1.9	Základní pojmy

2.	Ekonomicko-matimatické modely (EMM) a jejich význam pro ekonomické rozhodování

2.1	Význam EMM a modelů pro řízení

2.2	Modelování ekonomických systémů

2.3	Základní typy matematických modelů

2.4	Kroky modelového přístupu OV

2.5	Vztah rozhodovacího procesu a operačního výzkumu

2.6	Struktura rozhodovacího procesu

2.7	Systémové inženýrství (SI)

2.8	Základní systémové pojmy

3.	Operační výzkum jako systémová disciplína

3.1	Vztah OV, systémové analýzy a systémového inženýrství

3.2	Základní systémové pojmy

4.	Systémová analýza – její metody a techniky

4.1	Základní znaky řešení systémových úloh

4.2	Postup od celku k částem

4.3	Makrostrategie postupu řešení systémové úlohy

4.4	Mikrostrategie řešení systémové úlohy

5.	Strukturní analýza, strukturní modely

5.1	Charakteristika strukturní analýzy; typy úloh

5.2	Formy zobrazení systému, šachovnicová tabulka

5.3	Základní výpočty ve strukturním modelu, bilanční rovnice

5.4	Koeficienty strukturního modelu, jejich význam

6.	Síťová analýza – základní pojmy, metody

6.1	Charakteristika síťové analýzy

6.2	CPM – Metoda kritické cesty

6.3	Zadávací tabulka

6.4	Hrano-hranová matice

6.5	Síťový graf

6.6	Časová analýza rezerv (časová náročnost projektu)

6.7	Ruční výpočet v síťovém grafu

6.8

Rezervy

6.9	Histogram (analýza nároků na zdroje) a Lineární diagram

7.	Optimalizační metody

7.1	Základní alokační problémy a optimalizační metody používané pro jejich řešení

7.2	Metody matematického programování používané pro řešení alokačních problémů

7.3	Lineární programování

7.4	Principy konstrukce matematických modelů

7.5	Obecný model úlohy lineárního programování

7.6	Základní úlohy lineárního programování a Základní principy řešení úloh LP

7.7	Geometrická interpretace

7.8	Simplexová metoda, její princip

7.9	Ekonomická interpretace řešení

7.10	Význam duality při ekonomické interpretaci lineárního modelu

7.11	Dopravního problém

7.12	Metody nalezení výchozího řešení:

7.13	Optimální řešení metodou MODI; interpretace řešení

8.	Metody pro řešení problémů soutěže – teorie her

8.1	Soutěžní problémy, jejich charakteristika, typologie problémů v teorii her

8.2	Klasifikace rozhodovacích situací

8.3	Modely rozhodovacích situací v teorii her - hra v normálním tvaru

8.4	Konečný antagonistický konflikt dvou inteligentních rozhodovatelů (maticová hra) a jeho řešení v ryzich strategiích

8.5	Smíšené rozšíření maticových her

8.6	Vztah teorie her a lineárního programování.

9.	Modely hlavních subsystémů

9.1	Klasifikace modelů, aplikační oblasti, vzájemný vztah

9.2	Existují 3 hlavní typy subsystémů

10.	Teorie hromadné obsluhy

10.1	Základní charakteristika modelů hromadné obsluhy

10.2	Poissonovské modely

10.3	Poissonovské modely SHO

10.4	Soustava s omezením na dobu čekání ve frontě

11.	Modely teorie zásob

11.1	Formulace problému optimálních zásob

11.2	Základní typy modelů zásob

11.3	Deterministické modely zásob, jejich optimalizace

11.4	Stochastické modely zásob

12.	Modely teorie obnovy

12.1	Charakteristika problémů obnovy

12.2	Modely obnovy zařízení, které ztrácí své vlastnosti postupně

12.3	Modely obnovy s diskontováním

12.4	Obnova zařízení selhávajících v náhodných okamžicích

12.5	Typy simulačních modelů

13.	Simulační modely

13.1	Charakteristika a typy simulačních modelů

13.2	Možnosti aplikace

13.3	Základní úlohy na grafech (min. strom, max. tok, min. cesta)

“Kroky modelového přístupu OV
1. Formulace problému – analýza a definice problému
2. Sestavení modelu – vývoj modelu
3. Kvantifikace modelu – verifikace modelu
4. Řešení modelu – experimentování s modelem
5. Interpretace získaných výsledků
6. Realizace výsledků – uvedení modelu „v život“

Formulace problému spočívá v zavedení systému v daném objektu (podnik, organizace). Musíme vymezit všechny skutečnosti, které mají pro splnění zadaného cíle rozhodující význam. Správná formulace problému předpokládá znalost všech okolností a vlivů, které s daným problémem souvisí. Před vlastní formulací problému je účelné analyzovat situaci, ve které bude problém řešen (situační analýza). OV vyžaduje po managementu pouze sdělení druhu a příznaků svých potíží, diagnózu problému na základě vlastní analýzy provedou specialisté operačního výzkumu. Na základě diagnózy dochází k přesné formulaci problému. V této počáteční fázi je také nutné věnovat pozornost otázce řiditelných a neřiditelných proměnných a je nutné znát, které hlavní proměnné budou při řešení problému vystupovat. Závěrem formulace problému musí být návrh rozhodnutí, je-li účelné a možné problém vůbec řešit.

Sestavení modelu spočívá v nahrazení vytvořeného verbálního systému matematickým modelem. Je nutné dbát na to, abychom matematickým vyjádřením správně popsali všechny důležité vazby a vztahy v systému. Zkušenosti ukazují, že je výhodnější konstrukce modelů jednodušších, které jsou dostačující a značně efektivnější. Model je možno v dalších fázích postupně zpřesňovat.

Kvantifikace modelu představuje naplnění modelu konkrétními číselnými údaji. Údaje musí být hodnověrné a objektivní. Získávání a zpracování vstupních údajů pro model je obvykle časové nejnáročnější etapou. Podle nároků na výchozí data dělíme modely na:
- modely pracující s náročným mat. aparátem ale s malým počtem výchozích dat (dynamické programování)
- modely pracující s jednoduchým mat. aparátem, ale používající značné množství výchozích dat (bilanční modely)
- modely pracující s velkým množstvím výchozích dat, z nichž je část vytvářena uměle a využívající simulační techniky (modely teorie hromadné obsluhy)

Řešení modelu je zpravidla ryze matematickou záležitostí a předpokládá využití výpočetní techniky. Součástí řešení modelu je také testování modelu – vyzkoušení funkce modelu zda správně zobrazuje vztahy existující v reálném systému (provádí se na příkladu jehož výsledek známe).

Interpretace získaných výsledků představuje určitý „překlad“ výsledků z řeči použité metody do řeči srozumitelné zadavateli problému. Součástí interpretace získaných výsledků je určení podmínek jejich realizace; nemá smysl nabízet k řešení problému výsledky neproveditelné v praxi.

Realizace výsledků je završením modelové tvorby. Podklady a interpretaci výsledků zpracovávají specialisté OV, vlastní rozhodnutí o realizaci výsledků provádí management zadavatele. Využití výsledků modelového přístupu operačního výzkumu je dvojí:
- jednorázová realizace modelu při přípravě závažného rozhodnutí
- opakované, permanentní využívaní modelu jako pracovní metody"

Text obsahuje tabulky a grafy. Některé z grafik, ke kterým se text odkazuje nejsou v práci přítomny.
Čistý text dosahuje cca 54 stran.
V některých pasážích se práce odkazuje k http://www.seminarky.cz/Operacni-vyzkum-otazky-ke-zkousce-5287 a http://www.seminarky.cz/Operacni-vyzkum-jako-aplikovana-systemova-disciplina-6217.