1.	Stavba atomu, nuklidy, izotopy a izobary.

2.	Stabilita atomových jader; radioaktivita přirozená a umělá.

3.	Výstavba elektronového obalu atomu. Hybridizace atomových orbitalů. Molekulové orbitaly.

4.	Elektronegativita prvků. Typy chemických vazeb a jejich vlastnosti; slabé vazebné interakce.

5.	Skupenské stavy látek. Kapalné a plynné skupenství. Plynové zákony.

6.	Vazba v tuhých látkách s krystalickou strukturou. Vlastnosti jednotlivých typů krystalů.

7.	Klasifikace chemických reakcí.

8.	Energetika chemických reakcí; 1. věta termodynamická, entalpie.

9.	Termochemie, termochemické zákony a jejich aplikace.

10.	Energetika chemických reakcí; Druhá věta termodynamická, volná entalpie.

11.	Kinetika chemických reakcí, faktory ovlivňující reakční rychlost.

12.	Rovnováha chemických reakcí a faktory, které ji ovlivňují; princip le Chatelierův.

13.	Elektrolyty a jejich disociace. Pravé a potenciální, silné a slabé elektrolyty.

14.	Disociace vody a jiných polárních rozpouštědel (autoprotolýza), pH.

Disociace H2O

15.	Kyseliny a zásady. Síla kyselin a zásad.

16.	Neutralizace, hydrolýza v roztocích solí.

17.	Tlumivé roztoky (pufry).

18.	Rozdělení disperzních soustav a jejich charakteristika.

19.	Tvorba a složení roztoků, rozpustnost tuhých látek, součin rozpustnosti.

20.	Koligativní vlastnosti roztoků.

21.	Koloidní soustavy a jejich vlastnosti. Lyofilní a a lyofóbní koloidy. Soly a gely.

22.	Analytická chemie. Analyticko-vzorkovací systém. Základní operace v analytické chemii.

23.	Princip odměrné analýzy, rozdělení metod odměrné analýzy. Příklady využití.

24.	Princip vážkové analýzy. Příklady využití.

25.	Princip instrumentálních analytických metod. Rozdělení instrumentálních metod.

26.	Periodická soustava prvků, periodický zákon

27.	Vodík, kyslík a jejich sloučeniny.

28.	Voda, fyzikální a chemické vlastnosti, anomálie vody.

29.	Druhy vod. Způsoby čištění vod.

30.	Síra a její bezkyslíkaté sloučeniny, koloběh síry v přírodě.

31.	Síra a její kyslíkaté sloučeniny.

32.	Dusík a jeho bezkyslíkaté sloučeniny, koloběh dusíku v přírodě.

33.	Amoniak, adiční a substituční sloučeniny odvozené od amoniaku.

34.	Dusík a jeho kyslíkaté sloučeniny.

35.	Oxidy dusíku a jejich vlastnosti.

36.	Dusíkatá hnojiva.

37.	Fosfor a jeho sloučeniny, koloběh fosforu v přírodě.

38.	Fosforečná hnojiva.

39.	Uhlík a jeho bezkyslíkaté sloučeniny.

40.	Uhlík a jeho kyslíkaté sloučeniny, koloběh uhlíku v přírodě.

41.	Křemík a jeho sloučeniny.

42.	Křemičitany, hlinitokřemičitany, jejich struktura a vlastnosti.

43.

Halogeny.

44.	Kovy, obecné vlastnosti kovů, kovová vazba, koroze kovů.

45.	Řada napětí kovů.

46.	Kovy I.A. podskupiny – alkalické kovy.

47.	Kovy II.A podskupiny.

48.	Draselná, vápenatá a hořečnatá hnojiva, NPK hnojiva.

49.	Imisní sloučeniny. Fotochemický smog.

50.	Organická hnojiva. Výhody a nevýhody hnojení organickými a průmyslovými hnojivy.

51.	Základní funkční skupiny v organických látkách

52.	Základní organické reakce – substituce, adice, eliminace, esterifikace.

27.	Chemický rozbor vody, základní ukazatele, metody.

53.	Uhlovodíky a jejich dělení. Výskyt uhlovodíků v přírodě resp. v živých organismech.

54.	Základní funkční skupiny v organických látkách

55.	Základní organické reakce – substituce, adice, eliminace, esterifikace.

56.	Ropa – složení, výskyt. Zpracování ropy. Ekologické aspekty kontaminace ropnými produkty.

57.	Alkoholy. Charakteristika, dělení, Přírodní alkoholy a jejich význam.

58.	Fenolické sloučeniny a fenolická skupina v přírodních látkách. Příklady a význam.

59.	Ethery. Vlastnosti, příklady a význam.

60.	Aldehydy a ketony. Vlastnosti, reakce, příklady a význam.

61.	Karboxylové kyseliny. Vlastnosti, reakce, příklady a význam.

62.	Funkční a substituční deriváty karboxylových kyselin. Vlastnosti, reakce, příklady a význam.

63.	Lipidické sloučeniny – tuky, vosky. Vlastnosti, reakce, příklady a význam.

64.	Aminokyseliny a bílkoviny. Vlastnosti, reakce. Syntéza a struktura bílkovin. Peptidická vazba.

65.	Nukleové kyseliny, složky, spojení, struktura, dělení, význam.

66.	Monosacharidy. Dělení, typy, význam, příklady.

67.	Disacharidy. Oligo- a polysacharidy. Význam, příklady.

68.	Heterocyklické sloučeniny. Základní zástupci. Příklady, výskyt v živých organismech a použití.

69.	Pesticidní látky – dělení podle aplikace, toxicita, Rhodenticidy, fungicidy. Příklady.

70.	Pesticidní látky – insekticidy. Dělení podle chemické struktury, příklady a použití.

71.	Pesticidní látky – herbicidy. Dělení podle chemické struktury, příklady a použití.

72.	Přírodní a syntetické vysokomolekulární sloučeniny. Ekologicky negativní aspekty syntetických makromolekulárních látek.

“Ropa – složení, výskyt. Zpracování ropy. Ekologické aspekty kontaminace ropnými produkty produkty.

* ropa = základní fosilní zdroj organických látek
* vznik BITUMINACÍ = /olejnatění/ rozklad hlavně zooplanktonu bez přístupu vzduchu pod sedimenty na dně moří (z plynů = zemní plyn, z kapalin = ropa, z pevných látek = asfalt a zemní vosk /ozokerit/ = živice)
* tmavá olejovitá kapalina
* složení: směs uhlovodíků: alkany, cykloalkany a areny + příměsi
* zpracování hlavně frakční destilací, její složky oddělovány podle jejich teploty varu
* při vedení destilace do tuhého zbytku vznikne ropný koks
* podíl benzínu a motorové nafty různě vysoký u různých druhů ropy
* ročně se vytěží řádově 109 t, transport – ropovody, tankery (ekologické katastrofy)
* zpracování: petrochemie – nejdůležitější technologií, která rozděluje ropu na hlavní složky je frakčnídestilace = frakcionace – surová ropa se zahřívá, aby se opařila a klesla na dno věže, uhlovodíky s různým bodem varu kondenzují v různých výškách směrem k vrcholu a odvádějí se pryč
a) mechanické čištění = usazení písku, oddělení vody, odsolení (NaCl, MgCl2)
b) frakční atmosférická destilace (rozdělení podílů na základě různého bodu varu na 5 dílů)
1. frakce plynná – C1 – C5 → vzniká hlavně propan a butan (palivo v lahvích)
2. frakce benzínová (do Tv = 200°C) – směs alkanů C6 – C12 = petrolether, motorový benzín –
úprava reformováním = zvyšováním oktanového čísla (kvality), větvením a cyklizací řetězců: lineární řetězec oktanové číslo 55 – katalyzátory alumosilikáty, rozvětvené a cyklické řetězce oktanové číslo 100
◦ oktanové číslo se zvyšuje také přidáváním tetraethylolova, methanolu
3. frakce petrolejová (220 – 270°C) – vzniká petrolej
4. frakce plynového oleje (200 – 400°C) = nafta
◦ frakce 3 a 4 = motorová nafta – dál se zpracovávají krakováním = štěpením řetězců
uhlovodíků působením vysoké teploty, katalyzátorů alumosilikátů, bez přístupu vzduch = získává se benzín, krakové plyny (ethen) a topné oleje
◦ hlavním významem krakování je zvýšení podílu benzínu z ropy!
5. frakce mazacího oleje (nad 300°C) = maziva
6. zbytek po destilaci = mazut = k topení, vakuovou destilací po odparafinování poskytuje mazací oleje, vazelíny a zbytek je umělý asfalt

Tepelné krakování : zahřátí na vysokou teplotu se podrobují frakce ropy s vysokým bodem varu
• vysokou teplotou dochází k roztrhání radikálovým hemolytickým mechanismem – ustálení přesmyků u vzniklých radikálů
• následuje hydrogenace produktů
Katalyzované krakování – provádí se za podobných tepelných podmínek, ale za přítomnosti katalyzátorů
typu nSiO2 . nAl2O3
• principem tvorba karbokationtu působením katalyzátoru"

Text obsahuje velké množství tabulek, schémat a prostorových vzorců. Čistý text dosahuje cca 140 stran.