1.	Členovci (Arthropoda)

1.1	Charakteristické znaky, popište povrch těla (exoskelet), končetiny.

1.2	Jak se liší končetiny členovců u jednotlivých podkmenů tohoto kmene (popište vždy končetiny na hlavě, hrudi i zadečku)

1.3	Popište tělní dutinu, svaly, cévní, trávicí, vylučovací soustavu, nervovou soustavu včetně smyslových orgánů, čím dýchají, rozmnožování (včetně typu vajíček a typu rýhování).

2.	Klepítkatci (Euchelicerata)

2.1	Popište stavbu těla, končetiny na jednotlivých částech těla (hlava, hruď, zadeček)

2.2	Popište cévní, trávicí, vylučovací soustavu, nervovou soustavu včetně smyslových orgánů, čím dýchají, vyústění pohlavních orgánů, rozmnožování.

2.3	Uveďte na které třídy se podkmen člení a tyto stručně charakterizujte.

3.	Sekáči (Opilionides), štíři (Scorpionida), štírci (Pseudoscorpiones), solifugy (Solifugae)

3.1	Podrobně charakterizujte tyto podtřídy, popište morfologické zvláštnosti, které jsou pro tyto skupiny typické, které zástupce znáte a kde žijí.

4.	Roztoči (Acari)

4.1	Podrobně charakterizujte celou skupinu, dále uveďte jednotlivé řády a podřády, jejich charakteristiku a hlavní zástupce.

5.	Podřád klíšťata (Ixodida)

5.1	Uveďte charakteristiku celého podřádu, čím se odlišují nadčeledi klíšťáci (Argasoidea) a vlastní klíšťata (Ixodoidea).

5.2	Charakterizujte obě nadčeledi, uveďte hlavní zástupce.

5.3	Popište životní cyklus klíštěte obecného (Ixodes ricinus), co přenáší, uveďte další rody klíšťat, které znáte včetně příkladu jednohostitelského klíštěte.

5.4	Vysvětlete, co pojem “jednohostitelský” znamená.

6.	Sametkovci (Prostigmata)

6.1	Charakterizujte tuto skupinu pomocí morfologicko-anatomických znaků, uveďte druhy parazitující u zvířat, člověka i rostlin, druhy které osídlili vodní prostředí.

6.2	Je možno v rámci skupiny označit některé druhy za užitečné člověku?

7.	Podřád: Bezpancířníci či zákožkovci (Astigmata či Sarcoptiformes)

7.1	Charakterizujte tuto skupinu pomocí morfologicko-anatomických znaků, uveďte druhy škodící člověku - a to z různých úhlů pohledu, parazity zvířat.

8.	Pavouci (Araneae)

8.1	Podrobně charakterizujte celou skupinu, dále uveďte jednotlivé řády, a čím se tyto odlišují, hlavní zástupce řádů, u největšího pak hlavní čeledi včetně zástupců.

9.	Korýši (Branchiata neboli Crustacea)

9.1	Popište stavbu těla, končetiny na jednotlivých částech těla (hlava, hruď, zadeček) cévní, trávicí, vylučovací soustavu, nervovou soustavu včetně smyslových orgánů, čím dýchají, rozmnožování.

9.2	Uveďte na které třídy se podkmen člení.

9.3	Které třídy patří do podkmene korýši (Branchiata).

9.4	Uveďte včetně charakteristiky a hlavních zástupců.

10.	Třída: Lupenonožci (Lupenonožci)

10.1	Co spojuje řády této třídy, které řády sem patří.

10.2	Charakterizujte tyto řády, uveďte hlavní zástupce a zhodnoťte význam této skupiny z hlediska člověka.

11.	Klanonožci (Copepoda)

11.1	Charakterizujte celou tuto třídu, které řády sem patří.

11.2	Charakterizujte tyto řády, uveďte hlavní zástupce a zhodnoťte význam této skupiny z hlediska člověka.

12.	Rakovci (Malacostraca)

12.1	Charakterizujte celou tuto třídu, které řády sem patří.

12.2	Charakterizujte tyto řády, případně podřády, uveďte hlavní zástupce a zhodnoťte význam této skupiny z hlediska člověka.

12.3	Které druhy raků se vyskytují v České republice (latinské jméno), které jsou původní a z kterých zemí pocházejí druhy introdukované.

12.4	Popište rozdíly v morfologii i v biologii.

“25
Členovci (Arthropoda). Charakteristické znaky, popište povrch těla (exoskelet), končetiny. Jak se liší končetiny členovců u jednotlivých podkmenů tohoto kmene (popište vždy končetiny na hlavě, hrudi i zadečku).

Charakteristické znaky:
- článkované končetiny
- sklerotizovaná vnější kostra (exoskelet)
- mixocel – smíšená tělní dutina
- heteronomní (nejstejnoměrná) segmentace těla
Exoskelet:
- vnější kostra, zesílena chitinem nebo uhličitanem vápenátým  svlékání
- exoskelet každého tělního článku se skládá z hřbetní části, břišní části a pružné boční částí, která je obě spojuje
- kutikula se kládá z několika vrstev  Vnější vrstva (voskový character – zabraňuje odparu vody)
Končetiny:
- článkované – původně dvojvětvené (tento znak zůstal zachován u některých korýšů)
- vnější větev vymizela (nebo zakrněla do podoby stylu)
- proximální část se rozdělila na kyčel, příkyčlí a stehno
- vnitřní část na holeň a chodidlo (chodidlových článků je většinou 5)
- poslední chodidlový článek je zakončen jedním nebo dvěma drápky, párem polštářků, nepárovým měchýřkovitým aroliem, nebo štětinkovým empodidem
Podkmen: Euchelicerata (Klepítkatci):
- První pár končetin vymizel (tykadla).
- Druhý pár končetin přeměněn v chelicery (obvykle zakončené klíšťkami).
- Třetí pár končetin přeměněn na pedipalpy (bazální část má funkci čelistí, koncové články nesou smyslová ústrojí).
- Od 4. článku mají kráčivé končetiny (4 – 5 párů) – přítomnost kolena.
- Ostrorepi mají na zadečku dvojvětevné nožky nesoucí žaberní plátky.
- U pokročilejších zástupců tyto končetiny schází, nebo jsou přeměněny ve snovací ústrojí, nebo mají smyslovou funkci.
Podkmen: Crustacea (Korýši):
- Končetiny tvoří přívěsky hlavy, hrudi zadečku.
- Na hlavě: 5 párů  tykadla - 1. a 2. pár , kusadla, 2 páry čelistí.
- Hrudní končetiny jsou buď stejné (mají pohybovou funkci), nebopřední z nich (1-3 páry) se mění v čelistní nožky.
- Zadečkové končetiny jsou jen u vyšších korýšů, většinou dvojvětvené (slouží k dýchání, rozmnožování, pohybu.
- Poslední článek = telson –ten bývá někdy opatřen přívěškem ve tvaru vidlice (furky), nebo rozšířen v deskovitou ploutvičku.
Podkmen: Myriapoda (Stonožkovci):
- Původně první pár končetin přeměněn v tykadla, kterých je u stonožkovců 1 pár.
- U stonožek je pár končetin přetvořen v čelistní nožky a poslední pár ve vlečné nohy.
- Kráčivých končetin je v dospělosti vždy vice jak 3 páry.
Podkmen: Hexapoda (Šestinozí):
- 3 páry kráčivých končetin na hrudi je vždy jednovětvných
- 1 pár tykadel "