1.	Historie a současnost, čas a kalendáře

1.1.	Historie meteorologie a klimatologie

1.2.	Současnost

1.3.	Meteorologie

1.4.	Klimatologie

1.5.

Fenologie

1.6.	Vývoj meteorologických pozorování

1.7.	Informace meteorologické a klimatologické

1.8.	Mezinárodní spolupráce

1.9.

Čas

1.10.

Termíny měření a pozorování

1.11.

Hranice data = Mezinárodní datová mez

1.12.

Kalendář

1.12.1.

Historie kalendáře

2.	Atmosféra Země

2.1.	Základní fyzikální vlastnosti atmosféry a její vertikální struktura

2.2.	Troposféra

2.3.	Stratosféra

2.4.	Ozonosféra

2.5.

Ionosféra

2.6.	„Horizontální“ členění troposféry – vzduchové hmoty

3.	Tlak vzduchu a tlakové útvary

3.1.

Historie

3.2.

Definice

3.3.

Jednotky

3.4.	Základní pojmy

3.5.	Tlakové níže cyklony a tlakové výše – anticyklony

3.5.1.

Mimotropické cyklony a anticyklony

3.5.2.

Tropické cyklony

4.	Záření Slunce, Země a atmosféry

4.1.

Definice

4.2.

Zákony

4.3.

Zdroje

4.4.	Fyzikální vlastnosti

4.5.	Charakteristiky

4.6.	Energetické účinky

4.7.	Druhy záření

4.8.	Sluneční oblouk

4.9.	Slunce jako zdroj zářivé energie

4.10.

Země a atmosféra jako zdroje záření

4.11.

Energetické účinky záření – radiační bilance

4.12.

Skleníkový efekt atmosféry

4.13.

Sluneční svit

4.13.1.

Osvětlení

5.	Bilance tepla na aktivním povrchu, teplota půdy, vzduchu a vody

5.1.	Aktivní povrch

5.2.	Teplo a teplota

5.3.	Bilance tepla na Zemi

5.4.	Teplota půdy

5.5.	Teplota vody

5.5.1.

Teplota moří a oceánů

5.5.2.

Teplota vzduchu

6.	Voda v atmosféře, výpar, vlhkost vzduchu, půdy a materiálu

6.1.	Vlhkostní charakteristiky

6.2.	Adiabatické děje

6.3.	Výpar – evaporace, sublimace

6.4.	Kondenzace – desublimace, depozice

6.5.	Vlhkost vzduchu

6.6.	Vlhkost půdy

6.7.	Vlhkost materiálu

6.8.	Hydrologický cyklus

6.9.	Produkty kondenzace nebo desublimace vodní páry v atmosféře

6.10.

Atmosférické srážky vertikální

6.11.

Atmosférické srážky horizontální

7.	Cirkulace atmosféry

7.1.	Planetární cirkulace

7.2.	Atmosférická cirkulace

7.3.	Regionální (místní) cirkulace

8.	Základy klimatologie

8.1.

Historie

8.2.	Klima = podnebí

8.3.	Prostorové členění klimatu

8.4.	Klima Evropy

8.5.	Klima České republiky

9.	Znečištění ovzduší

9.1.	Historie znečištění ovzduší

9.2.	VOC Protocol = Volatile Organic Compounds (Těkavé, prchavé látky)

9.3.	Ekotoxikologie

9.4.	Troposférický ozón

9.5.	Znečištění ovzduší – evropská současnost

9.6.	Odumírání lesů v Evropě

9.7.	Radioaktivita

9.8.	Mikroklima pracovního a obytného prostředí

9.9.	Mikroklima stájí

"Předpřístrojová epocha
* přístrojová epocha začíná cca v 1.pol. 17.st. – spojována se jménem G. Galilei
* dendroklimatologie – geobotanické analýzy letokruhů u starých stromů (100 let a více) –
umožňují rekonstrukci počasí
* paleoklimatologie – studium zkamenělin, mořských a jezerních sedimentů, analýzy bublinek
vzduchu zamrzlých v ledovcích

Přístrojová epocha
* podstatně hlubší poznání zákonitostí a souvislostí přírodních jevů a počasí
* nebývalý rozvoj meteorologických měření během 19. a 20.st. – vytvoření archivů s velkými
soubory dat za delší časová období a z většího počtu lokalit
* standardizace a unifikace měřících metod a jednotná kalibrace přístrojů
* vytvoření celosvětové sítě stanic
* 2.pol. 20.st. – bouřlivý rozvoj telekomunikací a techniky umožňující sledovat stav zemské
atmosféry z kosmického prostoru
• rozvoj výpočetní techniky – hromadný přenos a zpracování dat, možnost získání informací
prostřednictvím satelitních systémů => postupná globalizace
meteorologie a klimatologie
* vznik Světové meteorologické organizace
* synoptické metody (synoptikos = současně pozoruji) – založené na synchronním sledování,
přehled o okamžitém stavu počasí na velkých územních celcích

Počítačová a digitalizovaná epocha
* zrození nové epochy v meteorologii, v podobě počítačové a digitalizované, spojeno s datem
5.3.1950 – matematik J. Neumann dokončil vývoj 1. počítače ENIAC
* myšlenka – počasí lze předpovídat na základě řešení soustav hydrodynamických a
termodynamických rovnic – 1858 H. Helmholz
• teorii přesněji formuloval na poč. 20.st. V. Bjerknes
• 1. praktické výpočty (nepříliš úspěšné) realizoval L. F. Richardson r. 1922
* výkonnější výpočetní technika – vývoj prakticky využitelných předpovědních modelů
* postupně omezován přímý subjektivní vliv lidského faktoru
* transformace historických dat uložených v archivech do digitálních formátů

Současnost
* meteorologie a klimatologie se v rozvinuté společnosti současného světa stávají profesní
nutností v celé řadě odvětví – nejvýznamnější:
• zajištění bezpečnosti dopravy – letecké, lodní, automobilové, železniční
• zajišťování hospodářského a bezpečného provozu energetických zařízení
• monitorování znečištění ovzduší a hodnocení rozptylových podmínek – podklad pro
potřeby státní správy při vyhlašování tzv. upozornění, varování nebo
regulačních opatření"

Čistý text dosahuje cca 55 stran. Práce obsahuje tabulky a schémata.
Práce je psána v bodech.