Kapitola 1 - Osobnost

1.1	Metody výzkumu a zjišťování vlastností osobnosti

1.1.1

Typy temperamentu

1.1.2

Zájmy

1.1.3

Hodnoty a ideály

1.1.4

Rysy charakteru

1.1.5

Vztahy člověka k ostatním lidem v jeho okolí

1.1.6

Vztahy člověka k sobě samému

1.1.7

Vztah člověka k práci a k nadosobním hodnotám

1.1.8

Volní rysy charakteru, vlastnosti vůle

1.1.9

Strukturální vlastnosti osobnosti

Kapitola 3 - Kreativita

3.0.17

Vnímání

3.0.18

Poznávání

3.0.19

Pozorování

3.0.20

Všímavost

3.0.21

Obrazotvornost

3.0.22

Znázorňování

3.0.23

Reprodukující a rekonstruující obrazotvornost

3.0.24

Tvůrčí obrazotvornost

3.0.25

Syntéza předchozích postupů a myšlenkový experiment

3.0.26

Názorný popis

3.0.27

Tvůrčí intuice

3.1	Tvůrčí proces

3.2	Tvořivá osobnost

3.2.1

Tvořivost a imaginace

3.2.2

Tvořivost a motivace

"1.1.3 Hodnoty a ideály
Člověk v životě neustále hodnotí co je dobré, prospěšné, co je špatné, nežádoucí, nemravné apod.
Různí lidé mají rozličné systémy hodnot a jejich hierarchii, podle toho, které hodnoty stavějí do popředí a které pro ně mají jen okrajový význam. Hodnocení a hodnoty můžeme dělit podle různých kritérií, např. podle toho, ve které signální soustavě hodnocení probíhá (biologické potřeby).
Hodnocení ve druhé signální soustavě se člení na tři druhy (logické - kritérium pro pravdu, etické - kritérium pro mravnost, estetické - kritérium pro krásno).
Jednotlivec poznává a usměrňuje své hodnoty na základě svého individuálního vývoje, vlivem společenského působení. Poruchy v osobní hierarchii hodnot a ideálů mohou vést k duševním chorobám a k suicidálním tendencím, např. v těch případech, kdy člověk ztrácí některou hodnotu, kterou považoval pro sebe za základní.
Postoje se vyznačují trvalejším zaměřením osobnosti k výběru stejných motivů na stejné nebo podobné podněty podle hodnot, které jednotlivec vědomě od společnosti přijal nebo které odmítl. Proto se nemusí vždy krýt s postoji veřejně vyhlášenými. Mohou se vztahovat k jedinci, ke společenským skupinám, k různým ideálům a věcem.
Životní sloh je dynamická struktura integrující celou osobnost. Směřuje vždy k určitým hodnotám - ideálům. Má proto vždy cíl, o který usiluje a každý jedinec může používat rozličné metody, kterými cíle dosahuje.

1.1.4 Rysy charakteru
Vlastnosti osobnosti se projevují ve vztazích a postojích k vnějšímu světu, zvláště sociálnímu a ve vztazích k sobě samému. Ekvivalentem pojmu povaha je charakter.
V psychologii má tento pojem širší význam než v běžné řeči. V obecném pojetí se slovo charakter pojí s morálními, kladnými vlastnostmi osobnosti. V psychologii rozumíme charakterem soubor individuálních vlastností člověka, které jsou pro něj příznačné a vtiskují ráz celému jeho chování. Tyto vlastnosti vyjadřují vztah člověka k sobě samému, ke společnosti, k práci a vystihují i vlastnosti jeho vůle. Charakter je do značné míry získaný, na jeho vytváření má největší vliv výchova, později i sebevýchova (autoregulace)."

Pečlivě vypracované, jednolitý text.