1.	Ekonomická integrace

1.1

Pojem

1.2	Metody (funkcionalistická, institucionální)

1.3

Druhy

1.4	Obecné vývojové formy (/stupně) integrace

2.	Realizace obecných forem integrace v západní Evropě

2.1	Institucionální metoda

2.2	Funkcionální metoda

2.3	Pokračování vývoje

2.4	Smlouva o Evropské unii

3.	Vysvětlení základních názvů

3.1

EHS

3.2	Evropské společenství

3.3	Evropská unie

4.	Přechod k měnové unii

4.1

Etapy

4.2	Konvergenční kritéria

5.	Globalizace

5.1

Formy MEV

5.2	Formy mezinárodního pohybu kapitálu

6.	Mezinárodní měnový systém

6.1	Mezinárodní peníze

6.2	Měnová soustava

6.3

Formy MS

6.4	Mezinárodní měnový fond

6.5	Světová banka

7.	Japonsko (J) jako světové ekonomické centrum

7.1	Jaké je postavení J ve světovém hospodářství

7.2	Jaké jsou příčiny úspěšného poválečného vývoje J ekonomiky

7.3	Problémy J ekonomiky v 90. letech

7.4	Úloha státu v J ekonomice - zvláštní rysy J soc. ek. systému

7.5	Struktura zahr. obchodu Japonska

8.	Důsledky měnové unie

8.1	Mikroekonomické přínosy – týkají se firem a domácností

8.2	3 skupiny rizik

8.3	Názory na úspěšnost EMU

8.4	Dopad EMU na Českou republiku

9.	Rozpočet EU

9.1	Porovnání rozpočtu EU a národních rozpočtů

9.2	Příjmy rozpočtu EU

9.3	Výdajová stránka rozpočtu EU

9.4	Regionální a strukturální fondy

9.5	Principy region

9.6	politiky v rámci EU

10.	Problematika rozšiřování EU

10.1	Kodaňská kritéria

10.2	Země usilující o členství

10.3	Integrační proces mezi EU a ČR

10.4	Důsledky zapojení ČR do EU

10.5	Vývoj makroekonomických ukazatelů po zapojení ČR do EU

10.6	Neekonomické důsledky po vstupu do EU

11.	Vývoj zemí střední a V Evropy

11.1	Situace po 2. sv. válce

11.2	Rada vzájemné hospodářské pomoci

11.3	Typy ekonomického růstu

11.4	Vývoj v 50. letech

"Subjekty mezinárodních měnových a ekonomických vztahů
Mezinárodní měnový fond MMF (IMF) a Světová banka (IBRD) Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj.

Společné – vznikly v roce 1944 (44 členů) na konferenci. Sídlo ve Washingtonu.
Člen musí být členem MMF. Mají 182 členů dohromady (pro letošní rok). Základní cíl – napomáhat rozvoji národních měnových vztahů, obchodu a platebních vztahů.

Odlišnosti –
MMF: zaměřuje se na uspořádání měnových vztahů, prostor pro konzultace členských zemí o měnových otázkách, stabilita měnových kurzů, pomáhají při odstraňování deficitů platebních bilancí. Plní to poskytováním úvěrů na odstranění deficitů platební bilance.

V 90. letech se začíná MMF kritizovat, protože v řadě zemí vypukla krize a on včas nereagoval a neposkytl včasné řešení. Spolupracuje v této otázce i s IBRD. Úvěr je vázán stanovenými podmínkami. Už má vyčerpané finanční prostředky a nemá z čeho poskytovat úvěry.

Světová banka – má pomáhat k poválečné obnově ekonomie. Poskytuje postiženým zemím dlouhodobé úvěry. Napomáhá ekonomickému a sociálnímu rozvoji rozvojových zemí. Splatnost poskytnutého úvěru 12 – 15 let. Čím je země chudší, tím má výhodnější podmínky při splácení úvěrů. Poskytováním úvěrů spíše krizi prohlubuje.

GATT (Všeobecná dohoda o clech a obchodu) 1948 - 1995
funguje jako ...
úkolem bylo rozvíjet mezinárodní obchod, odstraňování překážek obchodu
pouze obchod se zbožím
nebyl vypracován návod při řešení obchodních sporů
kola jednání 8, nejdůležitější - kolo jednání (poslední) 1986 - 1994
odlišovalo se, že byla vytvořena instituce WTO (Světová obchodní organizace v roce 1995), zavedena regulace pohybu služeb

WOT x GATT
rozšířila se sféra činností ( i zemědělské výrobky, pohyby kapitálu)
vyřešený postup pro spory - soudní tribunál ( v letech 1995 - 1998 vyřešeno mnohem více sporů)
je to trvalá organizace

Zásada nediskriminace členských zemí a produktů, uplatňuje se prostě:
doložky největších výhod
založeny v roce 48
uvádí se, že výhody, které členské země poskytly v minulosti nebo hodlají poskytnout v budoucnosti jiné členské zemi, musí poskytnout volně dalším členským zemím
zásada národního režimu - paritní doložka
zboží ze zahraničí bude mít na trhu určité země stejné postavení, jako domácí zboží"

Přednášky Západočeské univerzity.