1.

Úvod

2.	Funkce daní

3.	Typy daňové politiky

4.	Demotivační efekt daní

5.	Šedá ekonomika

6.	Druhy daní

6.1.	Daně přímé

6.2.	Daně nepřímé

7.Daň z příjmů fyzických osob

7.1.	Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků

7.2.	Příjmy z kapitálového majetku

7.3.	Příjmy z pronájmu

7.4.	Ostatní příjmy

8.	Vyměření a výběr daně

9.	Způsob placení daně

10.	Daňové přiznání

11.	Nezdanitelné části základu daně

12.	Odečitatelné položky

13.	Daňový bonus

14.	Zdaňovací období

15.

Shrnutí

"2. Funkce daní
Daně plní v rámci národní ekonomiky funkce, které vyplývají z celkové funkce veřejných financí. Je to:
• Alokační funkce
• Redistribuční funkce
• Stabilizační funkce
3. Typy daňové politiky
Určitý stát může realizovat daňovou politiku expanzivní, restriktivní nebo neutrální.
• Expanzivní daňová politika je tehdy, když je daňové břemeno snižováno.
• Restriktivní daňová politika je protikladem expanzivní.
• Neutrální daňová politika nepůsobí ani expanzivně ani restriktivně.

4. Demotivační efekt vysokých daní
Státní rozpočet je mocným nástrojem přerozdělování. K přerozdělování dochází hlavně dvěma kanály: prostřednictvím státních výdajů a prostřednictvím daňové soustavy.
Daňová soustava České republiky ke progresivní, což znamená, že lidé s vyššími příjmy platí vyšší daňové sazby než lidé s příjmy nízkými.
Pokud se stane přerozdělování intenzivním, může značně oslabit motivace k pracovním výkonům a tím růst celé ekonomiky. Někdy se přerozdělování ztotožňuje se sociální politikou. To je však omyl. Sociální politika je ruka, kterou stát podává lidem nacházejícím se v obtížné životní situaci, aby je motivoval k aktivní činnosti. Aktivní činnost následně vede k příjmům, které jsou zdaněny. Přerozdělování je ve svém důsledku vyplácení sociálních dávek např. nezaměstnaným občanům.
Vysoké daně oslabují motivace lidí k pracovním výkonům. Daně však také působí na rozhodování lidí mezi spotřebou a úsporami. Z toho plyne, že daně oslabují jak motivace k pracovním výkonům, tak i motivace k úsporám. Jsou-li daně vysoké, dávají lidé přednost volnému času před pracovním úsilím a spotřebě před úsporami. V důsledku toho je ekonomický růst nižší.

5. Šedá ekonomika (sféra naturálních protislužeb a daňových úniků)
Dalším důsledkem vysokých daní je vyhýbání se daním. Způsoby jsou velmi rozmanité a daňoví poplatníci jsou velmi vynalézaví. Vysoké daně motivují lidi ke svépomocným činnostem, protože z nich nemusí daně platit. Místo aby se lidé plně věnovali svým povoláním a ze svých příjmů kupovali služby specialistů, dělají si mnoho věcí sami, i když je dobře neumějí. To snižuje celkovou efektivnost ekonomiky a zpomaluje ekonomický růst. Při vysokých daních se také vyplácí poskytovat si vzájemné protislužby, protože kdyby si lidé své služby vzájemně prodali, museli by z nich odvést státu daně. Když si je poskytují jako vzájemné „naturální“ protislužby, daně platit nemusí.
Toto jsou legální způsoby vyhýbaní se daním, přičemž platí, že jsou-li daně vysoké, jsou i nelegální způsoby běžné. Při nízkých daních se lidem příliš nevyplácí riskovat daňový únik, neboť jim riziko postihu připadá příliš vysoké (zvažují výnosy a rizika).
Velikost šedé ekonomiky bude tím větší, čím vyšší budou daňové sazby.
Velmi nepříjemným důsledkem vysokého zdanění je také únik kapitálu do zahraničí. Vysoké daně mohou přimět zahraniční firmy (působící na území České republiky) k rozhodnutí přesídlit do zahraničí."

Práce obsahuje schéma.
Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá ze zdrojů: http://www.mesec.cz/texty/dan-z-prijmu-fyzickych-osob/; http://lide.uhk.cz/fim/ucitel/dittrja1/verejne_finance/Studijni%20materialy%20k%20predmetu%20VERI.doc.; http://www.finance.cz/danovy-special/informace/dane/odpocty-slevy/.
Ostravská univerzita, Filosofická fakulta.