1.	Minulost pranostik

2.	Co je to pranostika?

3.	Způsob předvídání počasí našich předků

4.	S jakými pranostikami se tedy můžeme setkat?

4.1.

Leden

4.2.

Květen

4.3.

Září

4.4.

Prosinec

"Co je to pranostika?

Slovník spisovného jazyka českého (1971) chápe pranostiku jako předpověď, hlavně počasí nebo vůbec budoucích věcí, nebo také jako lidovou průpovídku obsahující takovou předpověď či životní zkušenost, chápe ji i jako spis obsahující předpovědi.
Jungmannův slovník z doby národního obrození, konkrétně z roku 1837, dává přednost výrazu prognostika (pocházející z řeckolatinského prognosticon), který znamená předpovídání budoucích počasů a věci z nebeské hvězdnatosti. Nám běžné slovo pranostika vykládá teprve rok před kladením základních kamenů k Národnímu divadlu Riegrův slovník naučný (1867): slovo odvozené z latinského prognostivatio znamená vůbec předpovídání a liší se od proroctví pouze tím, že nehledí obyčejně k časům příliš vzdáleným, nýbrž ne-li snad docela k jednomu (běžícímu) roku, tož nanejvýš k několika rokům po sobě jdoucím. Vysvětlení je „šité“ především na pranostiky hvězdářské, které měly největší konjunkturu od konce 15. do 17. století.
Co takové pranostiky obsahovaly? Čtenář se v nich poučil o panování planet čili správcích (regentech) toho nebo jiného roku, o zatměních Slunce či Měsíce, o povaze roku při povětří, o úrodách, nemocích a moru, o válkách a nepokojích, o rozličných stavech a jejich budoucím štěstí či neštěstí.
Naše nejstarší známá rukopisná pranostika je od Mistra Martina z Lenčice, profesora hvězdářství na pražské univerzitě, z r. 1455 a je psaná latinsky. Rozkvět hvězdářských pranostik je však spjat až s rozšířením knihtisku.

Způsob předvídání počasí našich předků

Tak např. o Vánocích a na Nový rok se obyčejně předvídalo počasí na celý příští rok. Od svátků sv. Lucie (13.12.) pozorovali lidé všech 12 dnů zbývajících do Štědrého večera. Každý den znamenal předpověď počasí na daný měsíc v příštím roce. Počasí na Štědrý den pak určovalo charakter počasí pro celý příští rok.
Postup byl následující: předkové si připravili nákres 12 kruhů (pravděpodobně přímo na dřevěný trám ). Do jednotlivých kruhů se zaznamenávalo počasí 12 dnů před Božím narozením a dalších 12 dnů po něm."

Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá ze zdrojů: http://www.lit.cz/hlavka/hermanek/files/h0504.php?id=6; http://is.muni.cz/th/109055/ff_b/Bakalarska_prace.txt; http://www.antee.cz/doubravice/file.php?nid=709&oid=74851; http://mujweb.cz/Spolecnost/Babickyzpravodaj/Zpra0242.htm.