1.	Výpověď obviněného a obžalovaného

1.1.	Procesní postup provádění výslechu obviněného

2.	Výpověď svědka

2.1.	Pojem svědka

2.2.	Práva a povinnosti svědka

2.3.	Provádění důkazů svědkem

2.4.	Hodnocení svědecké výpovědi

2.5.	Ochrana svědka

3.	Konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus, rekonstrukce, prověrka na místě

3.1.	Konfrontace (§ 104a)

3.2.	Rekognice (§ 104b, resp. § 93 odst. 2)

3.3.	Vyšetřovací pokus (§ 104c)

3.4.	Rekonstrukce (§ 104d)

3.5.	Prověrka na místě (§ 104e)

4.	Odborné vyjádření a znalecký posudek

4.1.	Odborné vyjádření

4.2.	Znalecký posudek

4.3.	Způsobilost být znalcem

4.4.	Provádění důkazu znalcem

5.	Ohledání osoby a věci

5.1.	Společné zásady

5.2.	Ohledání osoby

5.3.	Ohledání věci

6.	Důkaz listinný

7.	Operativně pátrací prostředky (§ 158b - § 158f)

7.1.	Předstíraný převod (§ 158c)

7.2.	Sledování osob a věcí (§ 158d)

7.3.	Použití agenta (§ 158e)

"1. VÝPOVĚĎ OBVINĚNÉHO A OBŽALOVANÉHO

- cílem výslechu je zjistit stanovisko obviněného k předmětu obvinění
- předmětem řízení je jednání obviněného a on o něm může podat ty nejpřesnější údaje
- zájmový vztah obviněného nebo obžalovaného k výsledku řízení má jistě vliv na jeho výpověď
- výpověď obviněného plní v trestním řízení dvojí funkci:
• důkazní prostředek
• prostředek vlastní obhajoby

- trestní řád (§ 2 odst. 5v) stanoví, že doznání obviněného nezbavuje vyslýchajícího povinnosti přezkoumat všechny okolnosti případu → pouhé doznání nemůže stačit pro odsouzení obžalovaného
- vyjádření obviněného nemusí mít pokaždé povahu důkazu použitelného v trestním řízení (např. informace obviněného podaná mimo trestní řízení v rozhovoru s jinou osobou, vyjádření se ve sdělovacích prostředcích, vylíčení skutku obviněným před znalcem při přípravě znaleckého posudku není důkazem)
- na správnost výpovědi obžalovaného mohou mít vliv různé skutečnosti – např. snížená schopnost vnímání, zkreslenost a komolení faktů, byť se obžalovaný snaží mluvit pravdu.
- obviněný není povinen vypovídat – na rozdíl od svědka, nemá ani povinnost uvádět jen pravdivé skutečnosti, a je v tomto smyslu omezen jen nebezpečím trestního stíhání pro trestný čin křivého obvinění (§ 174 TZ)
- pokud se ukáže, že obviněný vypovídal nepravdu, bude to mít vliv na hodnocení jeho osobnosti, přinejmenším tím, že mu nebudou přičteny polehčující okolnosti - § 31, 33 TZ.
- stanovisko obviněného ve zjednodušeném řízení před soudem, že souhlasí s tím, aby nebylo prováděno veškeré dokazování, protože veškeré skutečnosti považuje za nesporné, nelze považovat za doznání obviněného a soud je tímto stanoviskem vázán
- Doznání obviněného ve smyslu procesním – je pouze přiznaní viny na podkladě sděleného obvinění a v jeho rámci při výslechu příslušným OČVTŘ způsobem, kt. pro tento procesní postup stanoví trestní řád
PROCESNÍ POSTUP PROVÁDĚNÍ VÝSLECHU OBVINĚNÉHO (§ 90 – 95)

- přítomnost obviněného si vyslýchající zajišťuje jeho předvoláním, popř. předvedením (§ 90)"