1.

Úvod

2.

Poloha

3.	Přírodní podmínky

3.1	Západosibiřská rovina

3.2	Středosibiřská plošina

3.3	Středosibiřská vysočina

3.4	Klimatické podmínky

4.

Vodstvo

4.1

Ob

4.2

Jenisej

4.3

Lena

4.4

Viljuj

4.5

Bajkal

5.	Minulost Sibiře

5.1

Gulagy

6.

Doprava

6.1	Transsibiřská magistrála

6.1.1

Historie Transsibiřské magistrály

6.1.2

Současný provoz Transsibiřské magistrály

7.

Ekonomika

8.	Obyvatelstvo

9.	Použitá literatura

10.

Přílohy

"4. Vodstvo
Všechny hlavní sibiřské řeky směřují od jihu k severu a vlévají se do Severního ledového oceánu.
4.1 Ob
Ob je třetí nejvodnatější řekou Ruska, její průměrný průtok je asi 20 000 m3/s. Délka řeky je téměř 3650 km, plocha povodí 2 990 000 km2 z čehož bezodtoké oblasti mají rozlohu 528 000 km2. Průměrný sklon řeky je 0,054 m/km.
Převážná část povodí (asi 85%) se nachází v Západosibiřské rovině. Jihovýchodní část připadá na pohoří Jižní Sibiře (Altaj, Kuzněcký Alatau,…). Celkové množství řek v povodí činí 150 000 toků. Povodí se vyznačuje různorodostí fyzicko-geografických podmínek od polopouští na jihu k tundře na severu. Významná část povodí je pokryta lesy a bažinami. Řeka Ob se dá obvykle dělit do tří částí:
Horní tok – obvykle se popisuje jako část Obu od soutoku zdrojnic do ústí řeky Tom. Jedná se o horskou oblast, kde pramení i mnohé přítoky (Pesčanaja, Anuj, Čaryš, Alej, Čumyš, Iňa,…) Na jih od Novosibirsku je řeka přehrazena hrází, která vytváří Novosibirskou přehradu (Obské moře). U ústí řeky Tom dosahuje šířka 20 km, hloubka při malém vodním stavu je na horním toku 2 až 6 m, na peřejích je hloubka místy pouze 0,6m.
Střední tok – Obu se označuje jako tok od ústí Tomy do ústí Irtyše. V této oblasti se Ob mění z horské řeky spíše na velkou nížinnou řeku. Šířka Obu zde dosahuje až 40km, hloubka při malém stavu vody se mění od 4 do 8 m.
Dolní tok – Ob od ústí Irtyše do ústí Obské zátoky. Dolina je široká místy více než 50km a hloubka vody přesahuje 10m. Ob se zde dělí do dvou ramen – Chamanelský Ob (levé) a větší Nadymský Ob (pravé).
Mezi hlavní přítoky Obu patří: Bija (zdrojnice), Katuň (zdrojnice), Tom, Čumyš, Šegarka, Kazym, Severní Sosva.
Zdrojem vody je převážně sníh. Na jaře a v létě je tedy stav vody vysoký a řekou v tomto období proteče převážná část ročního průtoku. Ob kolísá na horním toku průměrně o 5 metrů, níže pak kolísá až na 9 metrů. Ob zamrzá na 150 dní na horním toku, na dolním na 220 dní. Voda Obu je méně mineralizovaná (méně než 200 mg/litr). Roční množství nánosů činí průměrně 16 milionů tun, v některých letech nánosy dosahují až 50 mil. tun.
Z hlediska dopravního Ob ztratil velkou část svého významu výstavbou transsibiřské magistrály. Ročně se na Obu přepraví kolem 600 000 cestujících.
Při řece Ob vyrostlo několik významných měst - Bijsk, Barnal, ale především milionové město Novosibirsk)."

Práce obsahuje obrázky. Čistý text dosahuje cca 8 stran.