1.	Modul 1 - Deskripce vybraného města

1.1.	Geografické vymezení území

1.2.	Demografická struktura

1.2.1.

Počet obyvatel

1.2.2.

Věková struktura

1.2.3.

Vzdělanostní struktura

1.2.4.

Náboženská struktura

1.3.	Sociálně ekonomická struktura

1.3.1.

Míra nezaměstnanosti

1.3.2.

Zaměstnanost

1.3.2.1.

Ekonomicky aktivní podle odvětví

1.3.2.2.

Vyjíždějící do zaměstnání a škol

1.3.3.

Průměrné příjmy

1.3.4.

Nejvýznamnější podniky

1.3.5.

Doprava – dopravní dostupnost, -cesty, železnice

1.3.5.1.

Silniční vzdálenosti do důležitých měst České republiky

1.3.5.2.

Silniční vzdálenosti na důležité mezinárodní komunikace

1.3.5.3.

Regionální linky

1.3.5.4.

Mezinárodní linky

1.3.6.

Bytová situace

1.3.6.1.

Domovní fond

1.3.6.2.

Domy podle počtu podlaží a technického vybavení

1.3.6.3.

Bytový fond

1.3.7.

Školství

1.3.8.

Zdravotnictví

1.3.9.

Sociální péče

1.3.9.1.

Občanská sdružení

1.3.10.

Rekreace

1.3.10.1.

Historické památky

1.3.10.2.

Zajímavosti v okolí

1.3.10.3.

Nejbližší kempy

1.3.11.

Občanská vybavenost

1.4.	Kulturní a historická charakteristika

2.	Modul 2 – politická charakteristika

2.1.	Spektrum politických stran

2.2.	Volby v obci

2.2.1.

Volby do městského zastupitelstva r. 1998

2.2.2.

Volby do zastupitelství statutárního města r. 2002

2.2.3.

Volby do zastupitelství statutárního města r.2006

2.2.4.

Volby do krajského zastupitelstva r.2000

2.2.5.

Volby do krajského zastupitelstva r.2004

2.2.6.

Volby do poslanecké sněmovny parlamentu ČR r. 1998

2.2.7.

Volby do poslanecké sněmovny parlamentu ČR r. 2002

2.2.8.

Volby do poslanecké sněmovny parlamentu ČR r. 2006

2.3.	Významné politické osobnosti

2.4.	Občanská sdružení, spolky

2.5.	Činnost obce v dobrovolných svazcích

3.	Modul 3- Politická participace

3.1.

Volby

3.1.1.

Volební účast

3.1.2.

Struktura kandidátů podle pohlaví a věku r.1998 - komunální volby

3.1.3.

Struktura kandidátů podle pohlaví a věku r.2002 - komunální volby

3.1.4.

Struktura kandidátů podle pohlaví a věku r.2006 - komunální volby

3.2.	Místní politické organizace

3.2.2.

Četnost jednání zastupitelstva

3.2.3.

Účast na jednáních

3.2.4.

Webová prezentace obce

3.3.	Participace občanů na místním veřejném životě

4.	Závěr (shrnutí výsledků práce)

"1.4 Kulturní a historická charakteristika

První bezpečná písemná zmínka o Kladně pochází z počátku 14. století. Ves vlastnil rod Kladenských z Kladna, který roku 1543 vymřel "po meči" a Kladno vlastnicky převzal rytířský rod Žďárských ze Žďáru. Za jejich vlády se dočkalo roku 1561 povýšení na městečko i právo používat vlastního znaku - modrého štítu s polovinou stříbrné orlice a rysem v přirozené barvě. Kladenské panství zakoupila roku 1701 od potomků Žďárských ze Žďáru Anna Marie Františka velkovévodkyně Toskánská. Ta jej však již roku 1705 odprodala mnišskému řádu benediktinů z Břevnovského kláštera, v jehož držení pak Kladno zůstalo až do roku 1848. Z této doby pochází i nejvýznamnější kladenské barokní památky.
Kolem poloviny 19. století nastal bouřlivý přerod zemědělského městečka a jeho okolí v důležitou průmyslovou oblast Čech rozvojem těžby uhlí a hutnictví. Od počátku 50. let minulého století tedy nastal nebývalý růst města, doprovázený přílivem pracovních sil, který v krátké době zněkolikanásobil počet jeho obyvatel.
Bouřlivý růst města s rozvojem jeho ekonomického potenciálu přispěl v roce 1870 k povýšení Kladna na město. Závěrem minulého století, roku 1898, byl Kladnu udělen čestný titul "královského horního města" a v předvečer první světové války roku 1914 císař František Josef I. polepšil znak města o symboly hornictví - zkřížená stříbrná kladívka ovinutá zlatou stuhou. Od devadesátých let minulého století za řízení starosty města MUDr. Jaroslava Hrušky začalo Kladno nabývat moderního rázu, výstavbou infrastruktury i řadou výstavních veřejných budov.
V památných podzimních dnech roku 1918 byl na podkladě zprávy z Prahy o proklamaci vzniku samostatné Československé republiky již dne 28. října tohoto roku ustaven na Kladně Národní výbor v čele s předsedou MUDr. Ignácem Hajnem a mohutná shromáždění občanů podpořila zrod tolik vytoužené republiky. Tímto historickým aktem byl v Kladně završen odpor jeho obyvatel proti válce, nedostatku potravin a všeobecné bídě, vyjadřovaný v průběhu celého tohoto roku stávkami, tábory lidu a protesty občanů, jakož i touha po sebeurčení českého národa.
Dobu prosperity a rozvoje města zastavila až nacistická okupace v březnu 1939. Předchozí období však vtisklo Kladnu jeho specifickou lepší tvář, se kterou se jeho obyvatelé i návštěvníci setkávají až do současnosti. Vláda nacistů postihla i Kladno, a to sesazením a uvězněním všech členů městského zastupitelstva a podílem na smrti tehdejšího starosty Františka Pavla. Kladenské gestapo bylo jedním z iniciátorů vyplenění obce Lidice, jejího srovnání se zemí, zavraždění lidických mužů a odvlečení lidických žen a jejich dětí do koncentračních táborů či k převýchově. Kaple reálného gymnázia byla posledním místem pobytu lidických žen a dětí před jejich transporty do říše. Část kladenských občanů se zapojila do práce odbojových složek různého politického zaměření a mnoho Kladeňáků hrdinsky bojovalo v zahraničních spojeneckých jednotkách za osvobození Československa. Ve válečném a poválečném období docházelo ke zvětšování území města Kladna, a to jeho sloučením s obcemi Kročehlavy, Rozdělov, Dubí, Dříň a Újezd v roce 1941. Ke Kladnu byly v roce 1950 připojeny Vrapice a v roce 1980 obec Švermov. "

Čistý text dosahuje cca 15 stran. Práce obsahuje tabulky.
Práce je čistě kompilačního charakteru. Čerpá ze zdrojů řádně uvedených v textu.
Části textu jsou shodné s obsahem práce: "Politická situace ve statutárním městě Kladno (http://www.seminarky.cz/-17195). Jedná se zejména o kapitoly: vzdělanostní a náboženská struktura, školství, rekreace, občanská vybavenost, spektrum politických stran a politická participace.