1.	Základní pojmy

1.1.	Kvantitativní rovnice peněz

1.2.

Tezaurace

1.3.

Střádání

1.4.	Podnikové financování

2.

Cash-flow

2.1.	Sestavování výkazu o peněžním toku

2.2.	Čisté cash-flow

3.	Finanční analýza

3.1.	Rychlý test

3.2.	6 skupin podílových relativních ukazatelů

3.2.1.

Produktivity

3.2.2.

Rentability

3.2.3.

Nákladovosti

3.2.4.

Likvidity

3.2.5.

Solventnosti

3.2.6.

Struktury

3.3.	Výhody podílových ukazatelů

3.4.	Postup při analýze podílových ukazatelů

4.	Vyšší finanční analýza

4.1.	Soustavy vyšší finanční analýzy

4.2.	Zkoumané oblasti

5.	Finanční management

5.1.	Matice finančního managementu

5.2.	Řízení peněžního toku: cash-flow management

5.2.1.

Vzorový příklad

5.3.	Řízení kapitálu: capital management

5.3.1.

Velikost vlastního kapitálu

5.3.2.

Pákový efekt (leverage-effect)

5.3.3.

Jak velký má být celkový kapitál podniku?

5.3.4.

Jaké jsou zdroje získávání kapitálu?

5.4.	Řízení investic: investment management

5.5.	Finanční řízení oběžných prostředků: current assets management

"Řízení peněžního toku: cash-flow management

spočívá ve využití všech možností různých časových termínů a lhůt a jejich posunů tak, abychom neustále byli v situaci cash +.
K základnímu pochopení postačí příklad, kdy se určitý podnik octl koncem srpna bez zisku. Aby se situace zlepšila provedl marketingový průzkum a zavedl nový výroba A, rý bude mít na podzim vysoký nárůst prodeje a to o 500 ks měsíčně, což slibovalo nebývale úspěšný konec roku a tedy i celý rok. Podnik začal dne 1. září s tímto stavem: Peníze 875, Pohledávky 1000, zásoby 750 (ostatní položky A pro jednoduchost vynecháme). Podnik platí své náklady promptně, ihned jakmile jsou splatné, odběratelé platí pravidelně vždy koncem měsíce. Fa udržuje zásobu hotových výrobků ve výši 75% realizovaných tržeb. V září stoupl odbyt o 500 (prodalo se 1500 po 1 Kč), a vyrobeno vylo 2000 ks po 0,75 Kč. K 30.9. měl podnik tuto bilanci: Peníze 1125, Pohledávky 1000, Zásoby 750, Zisk 250, k 31.10. však již měl rentabilitu lepší: Peníze 625, Pohledávky 1500, Zásoby 1125, Zisk 625. Výroba pravidelně stoupala tak, aby se udržovala pojistná zásoba ve výši 75%. K 30.11.: Peníze 250, Pohledávky 2000, Zásoby 1500, Zisk 1125. Takže cíl byl splněn. K 31.12. ale došlo k vyčerpání peněz: Peníze 0, Pohledávky 2500, Zásoby 1875, Zisk 1750. Podnik se octl před bankrotem ze situace 2 v matici do situace 3.
Finanční analýza - vzorce.xls (FM)
Příklad je elementární takže chyby jsou zřejmé:
Finanční manažer se zaměřil pouze na rostoucí zisk. Konzervativní trvání na tom, aby zásoby činily 75% realizovaných tržeb vedlo k přílišnému vázání finančních prostředků. Je to již možno vidět z rozvahy, ale teprve CF ukazuje všechny negativa. Ve výkazu CF jsou nejdůležitější první dva řádky (PZ a CF z běžné činnosti), které tvoří konečný zůstatek. To platí jen pro případ, že CF z investování a finančních operací je nulové a také že chyba výpočtu (rozdíl) je nulová. Jakmile se v řádku čistý CF z běžné činnosti začnou objevovat záporná čísla, dochází k nepříznivé likviditě a je třeba zasáhnout. Ve vývoji od Ledna do Srpna vidíme, že se podnik nakonec dostane do kladného KZ. Mezitím je však 4 měsíční propad likvidity 0,-125,-125,0, rý by podnik nepřežil.
Jaká jsou možná řešení? Rychle rostoucí pohledávky nelze odstranit, to bychom museli nutit odběratele k okamžitému placení zboží. Nechme zatím stranou zásoby a podívejme se na otázku našich závazků. Tyto platíme z banky jakmile vzniknou. To však znamená odčerpání CF, v době kdy ještě odběratelé neplatí. Je nutno se podívat na strukturu plateb a najít možnosti pro platbu pozadu (za nájem, materiál atd.). Tím se objeví přírůstek ve změně stavu závazků. Varianta placení závazků pozadu se jeví jako možné řešení i v pohledu na KZ během roku.
Platí zde zásada: Nelze současně tolerovat pozdější placení odběratelů a zároveň promptní placení našich závazků. Měli bychom se snažit o rovnováhu popř. i o opak v tomto vztahu."