1.	Dokazování v přípravném řízení

1.1.	Vyšetřování

1.1.1.

Postup při vyšetřování

1.1.2.

Obhajoba při vyšetřování

1.1.3.

Dozor nad vyšetřováním a jeho postup

1.2.	Skončení vyšetřování

2.	Dokazování v hlavním líčení

2.1.	Pravidla pro provádění důkazů (§ 215 odst. 2 a 3)

"DOKAZOVÁNÍ V HLAVNÍM LÍČENÍ
- okruh otázek, které jsou při provádění důkazů objasňovány, je zásadně určen předmětem dokazování
- hlavní líčení řídí předseda senátu, který také zpravidla bezprostředně provádí důkazy
- provedením jednotlivého důkazu může pověřit člena senátu, anebo může jeho provedení uložit SZ (§ 203)
- obhájce nebo obviněný bez obhájce se souhlasem předseda senátu má právo provádět důkazy ve stejném rozsahu
- dokazování začíná výslechem obžalovaného k obsahu obžaloby, a pokud byl uplatněn nárok na náhradu škody, také k tomuto nároku (§ 207 odst. 1)
- obžalovaný má právo výpověď odmítnout, má právo nikoli povinnost vypovídat (§ 92 odst. 1)
- pokud se u hlavního líčení objeví rozpory s dřívější výpovědí, musí jej na tuto skutečnost upozornit a zároveň se jej dotázat na příčiny těchto změn

- výjimkou ze zásady ústnosti, podle které soud provádí důkaz výpovědi obžalovaného zpravidla tak, že jej vyslýchá, je ustanovení § 207 odst. 2
- toto ustanovení dovoluje číst protokol o dřívější výpovědi obžalovaného jen v taxativně vymezených případech:
• když se jedná v nepřítomnosti obžalovaného,
• když obžalovaný odepře vypovídat
• když se objeví podstatné rozpory mezi jeho dřívější výpovědí a jeho údaji při hlavním líčení a byl-li výslech proveden po sdělení obvinění způsobem odpovídajícím ustanovením trestního řádu

- pokud jde o pořadí provádění důkazů, předseda senátu je vázán jen ustanovením § 207 odst. 1, že dokazování začíná výslechem obžalovaného x další dokazování provádí podle své vlastní úvahy
- jde-li o výslech svědka, jehož totožnost má zůstat utajena (§ 55 odst. 2), učiní předseda senátu opatření, která znemožňují zjistit skutečnou totožnost svědka (§ 209 odst. 1)
- pokud by se obžalovaný nebo jiná osoba cítila zkrácena takovým opatřením, může žádat, aby rozhodl senát (§ 203 odst. 3).

- hlavní líčení je ústní a důkaz výpověďmi svědků, znalců, obžalovaného se provádí tak, že soud uvedené osoby sám vyslýchá
- výjimky ze zásady ústnosti jsou uvedeny v ustanovení § 211 a jsou odůvodněny nedosažitelností určitých osob nebo hledisky procesní ekonomie
- trestní řád počítá se součinností stran při dokazování v hlavním líčení (§ 89 odst. 2, § 215 odst. 2)
- SZ, obžalovaný, jeho obhájce a ZZ, poškozený, zúčastněná osoba a jejich zmocněnci mohou se souhlasem předsedy senátu klást vyslýchaným otázky, a to zpravidla tehdy, když předseda senátu své dotazy skončil a když už nemají otázek členové senátu (§ 215 odst. 1)"

Polovina textu - celý bod 1 - je obsažen také v práci Přípravné řízení - průběh a rozhodování (http://www.seminarky.cz/-17232).
Práce je částečným výpisem ze zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád).