1.	Základní charakteristika komunikačního procesu

2.	Odesílatel - komunikátor

3.	Zpráva - sdělení

4.

Médium

5.	Příjemce - komunikant

"Zpráva – sdělení
Jde o určitý souhrn informací, které by měly u příjemce vyvolat psychické procesy, odpovídající záměru sdělovatele. Důležitý je smysl vysílané zprávy, který u příjemce vyvolává určité psychologické projevy. Zpráva složena z materiálu, obsahu, formy – vrstvy.
Důležitá je osobnost příjemce, různí lidé mohou na stejnou zprávu reagovat rozdílně.
Forma i obsah zprávy by měly odpovídat očekávání příjemce, cílové skupiny, pro kterou je sdělení určeno a vzbudit zájem o výrobek a odezvu.

Médium
Dalo by se charakterizovat jako nositel sdělení.
Příjemce si může sám rozhodnout, zda bude sledovat reklamy v televizi, rozhlase, nebo tisku.
Mají vliv na to, jak příjemce vnímá vysílané poselství, má svobodu vnímání a svobodu časovou, v tisku si může sám vybrat dobu vnímání, u ostatních sdělovacích prostředků určuje dobu sdělovatel.
Reklamní sdělení uzpůsobíme cílovým skupinám a jejich zvyklostem. Sdělení uvedeme na správném místě a čase.

Příjemce – komunikant
Příjemce sdělení v rámci komunikačního procesu podstatně ovlivňuje jeho průběh a účinky. Proto je třeba mu věnovat mu pozornost. Příjemce lze vnímat ve třech rovinách:
Příjemce jako osobnost: každý člověk v roli příjemce má stanovené individuální postoje, názor, jež ovlivňují příjem komunikovaného sdělení. Patří sem všechny prvky složité osobnostní struktury, měnící se v průběhu života.
Příjemce jako člen skupiny: člověk bývá členem sociální skupiny, ta vytváří určité normy, ty pak jednotlivec uplatňuje při posuzování sama sebe i okolního světa.
Příjemce jako člen společnosti: společnost do značné míry určuje nejen obsah sdělení, ale i jak ho budou jedinci přijímat a zpracovávat."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ