1.

Úvod

2.	Ústavně právní předpoklady vzniku a fungování vlády

3.	Volební systém pro celostátní parlamentní volby

4.	Parlament a prezident republiky

5.	Vznik a fungování vlády z pohledu ústavy

6.	Vývoj stranického systému v Řecku

7.	Nová demokracie (ND)

8.	Panhelénské socialistické hnutí (PASOK)

9.	Komunistická strana Řecka (KKE)

10.	Podoba řeckých vlád od roku 1974

11.	Volební krize na přelomu 80. a 90. let

12.	Pravidelné střídání levice a pravice, žádné překvapení

13.	Závěr: řecká Třetí republika a teorie koalic

14.	Použitá literatura

"Vznik a fungování vlády z pohledu ústavy

Podle řecké ústavy jmenuje prezident premiérem vlády předsedu strany, která v parlamentních volbách získala většinu mandátů ve sněmovně. V případě, že k takové situaci nedošlo, dává prezident na dobu tří dnů předsedovi nejsilnější strany tzv. průzkumný mandát, jehož účelem je zhodnotit situaci na politické scéně a pokusit se vytvořit koalici, která získá důvěru sněmovny. V případě, že tato jednání selžou, dostává možnost jednání předseda druhé nejsilnější strany a v případě opětovného neúspěchu předseda třetí nejsilnější strany. Pokud ani do třetice nedojde k politické shodě, přesouvá se iniciativa k prezidentovi, který jedná se všemi parlamentními stranami a hledá řešení. Pokud situace vznik vlády neumožňuje, ukládá ústava prezidentovi vytvořit vládu za účasti všech parlamentních stran, která by vládla do předčasných voleb. Pokud se ani toto nepodaří, obrací se prezident na Předsedu nejvyššího správního soudu, předsedu Nejvyššího soudu, či předsedu Účetního dvoru, aby vytvořili vlá-du, která bude akceptovatelná pro parlamentní strany, prezident pak rozpouští parlament a vyhlašuje nové volby.
Předseda vlády jmenovaný prezidentem následně sestavuje svůj kabinet. Podle ústavy patří mezi členy vlády premiér, vicepremiér, ministři jednotlivých rezortů, stejně jako ministři bez portfeje, či náměstci jednotlivých úředníků. Po sestavení předstupuje vláda do 15 dnů před parlament a žádá o důvěru. Tu vláda získá v případě, že se pro ni vysloví většina přítom-ných poslanců, minimálně však 2/5 všech poslanců.
Vládě může být vyslovena také nedůvěra a to na popud parlamentu, respektive jedné šestiny jeho členů. Takový návrh musí být odůvodněn a vede se o něm rozprava na půdě par-lamentu během dvou dnů. Vláda si může také vyžádat jeho okamžité projednání, nicméně nejpozději musí být tento návrh zařazen na program schůze tři dny od podání. Po rozpravě se o návrhu hlasuje, vláda však má ústavní možnost požádat o posunutí hlasování maximálně o 48 hodin. Nedůvěra je vyslovena, podpoří-li ji většina všech členů parlamentu. Pokud se ne-podaří vyslovit vládě nedůvěru, může se pokus opakovat nejdříve za šest měsíců, pouze v případě, že by návrh podala nadpoloviční většina všech poslanců, se tato prodleva neapliku-je. V případě vyslovení nedůvěry, či rezignace vlády se proces sestavování vlády, popsaný výše, opakuje.
Fungování vlády z pohledu ústavy je pak formulováno klasicky. Vláda určuje politický kurz země prosazováním vládní politiky, předkládá parlamentu zákony a vydává vládní výno-sy, které nepodléhají schválení parlamentem. "

Práce je z Masarykovy univerzity, fakulty sociálních studií, obor mediální studia a žurnalistika.