1.

Úvod

2.	Civilizační paradigma podle Samuela Huntingtona

3.	Co je to civilizace?

4.	Změny v postavení civilizací

4.1	Úpadek Západní kultury

4.2	Obrození domácích tradic

4.3	Proměna globální politiky

4.4	Islámská civilizace

4.5	Západní civilizace

4.6	Konflikty mezi civilizacemi

4.7	Konflikt islámu a Západu

4.8	Intercivilizační války

4.9	Průběh intercivilizačních válek

5.

Závěr

6.	Literatura

"Islámská civilizace
Islámské obrození v 80. letech, o kterém již byla řeč, mělo vliv i na posílení identifikace s islámskou civilizací jako s celkem a smyslu pro muslimskou jednotu. Islámská civilizace ale na rozdíl od většiny ostatních civilizací postrádá ústřední stát, a to výrazně přispívá ke vzniku dalších vnitřních a vnějších konfliktů, které jsou podle Huntingtona pro islám charakteristické.
Pro postoj muslimů k západní civilizaci je též charakteristické zdůrazňování rozdílů mezi oběma civilizacemi. Muslimové vyzdvihují svoji nadřazenost nad Západem a zavrhují ho kvůli jeho materialismu, zkažené a nemorální kultuře a bezbožnosti.

Západní civilizace
Západ měl téměř vždy největší vliv na ostatní národy, státy a civilizace. Jak bylo zmíněno výše, relativní moc západní civilizace ale upadá a tak vzniká rozpor mezi její snahou prosazovat západní kulturu jako univerzální a její schopností tak opravdu činit. Západ se bude zřejmě snažit i nadále si své výsadní postavení udržet, zejména tím, že bude své hodnoty prohlašovat za zájmy „všech“. Právě změna mocenské rovnováhy mezi civilizacemi ale přispívá k tomu, že prosazovat své zájmy a cíle, ať už jsou jakékoliv, je pro západní civilizaci čím dál obtížnější.
Obecně se dají vztahy mezi Západem a zbytkem světa rozdělit do tří kategorií. První je islámská a čínská civilizace, se kterými bude mít Západ zřejmě vždy napjaté a nepřátelské vztahy. Druhou kategorií je Latinská Amerika a Afrika, o kterých by se dalo říci, že jsou do jisté míry na Západu závislé a nehrozí proto mezi nimi tolik konfliktů. A poslední kategorie se nachází někde mezi těmito dvěma, patří sem například Rusko, Indie či Japonsko. Vztahy mezi těmito zeměmi a Západem budou jak kooperativní, tak konfliktní, záleží, k jakým ostatním civilizacím se dané země přikloní.

Konflikty mezi civilizacemi
Jak říká Huntington, „vztahy mezi skupinami z odlišných civilizací nebudou téměř nikdy blízké, naopak obvykle budou chladné, často dokonce nepřátelské“ . Všechny vztahy ale nebudou mít stejnou intenzitu a charakter, najdeme jak vztahy chladné, tak vztahy vyloženě nepřátelské mající podobu ozbrojeného konfliktu.
Obecně může mít konflikt mezi civilizacemi dvě podoby. Na lokální úrovni dochází k hraničním konfliktům jednak mezi sousedy z různých civilizací a potom také mezi skupinami z různých civilizací v rámci jednoho státu. Jak už bylo zdůrazněno, nejčastěji vznikají konflikty na hranicích muslimské a nemuslimské civilizace. Na globální úrovni potom dochází ke konfliktům mezi hlavními státy různých civilizací."