1.	Žďár nad Sázavou – stručná charakteristika

1.1	Organizační struktura

1.2	Statutární orgány

1.3	Finanční fondy

1.4	Dobrovolné svazky obcí

2.	Analýza minulého rozpočtového hospodaření

2.1	Saldo rozpočtu a financování

2.2	Celkové příjmy

2.3	Celkové výdaje

2.4	Příjmy – druhové členění

2.4.1

Třída 1 – daňové příjmy

2.4.2

Třída 2 – nedaňové příjmy

2.4.3

Třída 3 – kapitálové příjmy

2.4.4

Třída 4 – přijaté dotace

2.5	Příjmy - odvětvové členění

2.6	Výdaje – druhové členění

2.7	Výdaje – odvětvové členění

2.7.1

Skupina 2 – Průmysl a ostatní hospodářství

2.7.2

Skupina 3 – Služby pro obyvatelstvo

2.7.3

Skupina 6 – všeobecná veřejná správa a služby

2.8	Zhodnocení plánovaných příjmů a výdajů

2.9	Závazky (dluhy) obce

3.	Analýza makroekonomické situace a jejího vlivu na místní hospodářství

3.1	Obyvatelstvo

3.2	Nezaměstnanost

3.3

Inflace

4.	Nástroje řízení

4.1	Rozpočet města

4.2	Rozpočtový výhled

4.3	Strategický plán

5.

Závěr

"4. Příjmy – druhové členění

4.1 Třída 1 – daňové příjmy

Mezi hlavní příjmy rozpočtů obcí patří daně. Do rozpočtů obcí plynou tyto daňové příjmy: 100% daň z nemovitostí nacházejících se v obci, 100% daně z příjmu právnických osob pokud je jejím poplatníkem sama obec, 30% daně z příjmu fyzických OSVČ dle jejich bydliště, 1,5% daně z příjmu FO ze závislé činnosti, 20,59% z celostátních výnosů těchto daňových příjmů: DPH, daně z příjmu FO ze závislé činnosti, daně z příjmu FO placené srážkou, 60% daně z příjmu FO SVČ, daně z příjmu PO.

Vedle daní plynou do rozpočtu poplatky místní, správní a poplatky spojené s životním prostředím. Poplatky místní mají spíše charakter místních daní (pravomoc jejich zavedení je v kompetenci obcí), jiné místní poplatky pak mají charakter spíše regulativní či evidenční charakter a v řadě případů neznamenají podstatnější zdroj pro obecní rozpočet. Poplatky správní inkasuje obec za realizované správní služby občanům a tyto poplatky tak představují úhradu nákladů (reálně však pouze částečnou) za tyto služby.
Municipality nemají možnost ovlivnit základ ani sazbu vybíraných daní a jejich výše nevychází z výkonnosti místní ekonomiky. Takto vymezené daňové příjmy jsou v podstatě určitým typem transferů z centrální úrovně, u nichž je však, na rozdíl od klasických dotací, zajištěn alespoň mírný každoroční růst ve vazbě na výkonnost národní ekonomiky. Jediným motivačním prvkem k podpoře rozvoje podnikání na vlastním území v oblasti sdílených daní je 30% podíl obcí na DPFO ze samostatné činnosti a 1,5% podíl na DPFO rozdělovaném podle místa bydliště, které však tvoří zanedbatelnou část celkových daňových příjmů. Určitou flexibilitu mají obce při výběru místních a administrativních poplatků, které tvoří až 11 % jejich daňových příjmů, ve většině případů jsou však tyto poplatky již stanoveny na nejvyšší úrovni určené zákonem. Zbylou část daňových příjmů tvoří svěřené daně, tj. daň z nemovitostí a daň z příjmů právnických osob placená obcemi, u kterých je vliv obce na jejich výši minimální.

Všechny daňové příjmy mají ve Žďáru rostoucí tendenci, což souvisí s růstem cenové hladiny v celé ČR. (Příjmy plynoucí z celostátních daňových úhrnů rozdělené jednotlivým obcím). Nejvyšší podíl na celkových daňových příjmech tvoří DPH a daň z příjmu fyzických osob, obě řadíme mezi sdílené daně. Opět můžeme sledovat výkyv související s prodejem městských nemovitostí, tentokráte v r. 2006 v položce daň z příjmů PO za obce, protože došlo k navrácení zaplacených daní z předchozího roku. Menší procento z příjmů tvoří daň z příjmů právnických osob za obce, místní poplatky a daň z nemovitostí. Celkové daňové příjmy v roce 2007 byly
255 mil. Kč."

Práce obsahuje tabulky a grafy. Čistý text dosahuje cca 20 stran.