1.

Úvod

2.	Důsledky pro životní prostředí

3.	Globalizace prodeje

4.	Mezinárodní systém

5.	Technologická a informační revoluce

6.	Důsledky globalizace

"Filosofové, politologové a sociologové už od dávných let uvažují o tom, že globalizace je nevyhnutelný směr rozvoje civilizace a vznik globální společnosti je pouze otázkou času. Globalizace je proces integrace společnosti na vyšší úrovni. Hnacím motorem je globalizace ekonomických aktivit, která propojuje výrobu a trhy různých zemí, a to prostřednictvím obchodu se zbožím a službami, pohybu kapitálu a informací a vzájemně provázané sítě vlastnictví a řízení nadnárodních společností. Narůstání rozdílů mezi nejbohatšími a nejchudšími zeměmi světa je do určité míry způsobeny charakterem ekonomické globalizac, neboť zisku nadnárodních společností z výroby, lokalizované v rozvojových zemích, slouží mimo jiné ke kumulaci bohatství ve světě vyspělém.
V případě globalizace státní hranice nehrají roli mantinelů, uvnitř nichž je výrobní proces uzavřen. Dochází k vytváření nadnárodních společností. Ty využívají výhod lokalizace jednotlivých částí firmy v různých částech světa a produkce zboží a služeb je organizována na nadnárodní úrovni. Hlavním cílem těchto společností je maximalizace zisku a akumulace kapitálu. V případě, že je dosavadní trh nasycen a nenabízí mnoho možností pro další růst, dochází k expanzi na nové trhy.
Některé aspekty mezinárodně organizované produkce se formovaly již v l9. a první polovině 2O. století v souvislosti s dobýváním nerostného bohatství v rozvojových zemích, s cílem zajistit si přísun vstupních surovin pro domácí výrobu. Výrazněji se globalizace začala projevovat až po 2. světové válce, kdy se národní ekonomiky stále více integrovaly do mezinárodního systému produkce, distribuce a směny zboží a služeb. V rámci obnovy válkou zničené Evropy, budovaly od 5O. let americké firmy (Ford, General Motors, atd.) výrobní kapacity v regionu, který přitahoval levnější a přítom kvalitní pracovní silou. Západoevropské a japonské firmy začaly uplatňovat podobnou strategii o něco později. Tento proces byl výrazně urychlen některými událostmi z konce 6O. a první poloviny 7O. let dvacátého století.
Nadnárodní společnosti začaly vedle výroby pracovat v oblasti služeb, obchodu a výrobních službáh. Globalizaci produkce zboží rychle následovala globalizace distribuce zboží, a to prostřednictvím mezinárodních maloobchodních řetězců – jakými jsou hypermarkety a supermarkety, kterou jsou pomyslnou špičkou ledovce a pro většinu lidí představuji nejviditelnější stránku globalizace. Pro rozvoj a chod globální ekonomiky jsou podstatnější výrobní služby např. finančnictví, poradenské a o právnické firmy, firmy na trhu s nemovitostmi, z oblasti reklamy a médií.
Vedle nadnárodní organizace produkce došlo v posledních desetiletích k vytvoření nového mezinárodního finančního systému, založeného na 24-hodinovém obchodování s měnami, akciemi a dalšími finančními produkce, prostřednictvím tří největších finančních center v New Yorku, Londýně i Tokiu. Od konce 8O. let se postupně odděluje reálná ekonomika výroby a obchodu se zbožím a službami od symbolické ekonomiky finančních transakcí. Vytváří se tzv. kasinová politika, tj. virtuální ekonomiky, kde spekulanti se směnnými kurzy, akciemi a jinými finančními produkty přemisťují v rámci globální ekonomiky obrovské sumy peněz."