1.

Úvod

2.	Cukrovka – Diabetes mellitus

2.1	Cukrovka I. typu

2.1.1

Léčba cukrovky I. typu

2.2	Cukrovka II. Typu

2.2.1

Léčba cukrovky II. Typu

2.3	Nestabilní cukrovka

3.

Dieta

4.	Komplikace cukrovky

5.	Předcházení vzniku komplikací cukrovky

6.	Problémy psychologické, škol a povolání

7.	Výběr povolání

8.	Nemoc jako psychosociální problém

9.	Role a postavení nemocného

10.	Závažnost zdravotního postižení způsobené cukrovkou

11.

Závěr

12.	Seznam použité literatury

“8 Nemoc jako psychosociální problém
Již z předchozí formulace krátkodobých a dlouhodobých komplikací cukrovky je zřejmé, že u jedince trpícího cukrovkou existuje potencionálně velké nebezpečí onemocněním dalšími přidruženými nemocemi, případnou amputací dolních končetin, onemocnění očí a ledvin nebo smrti. V případě kdy jedince postihne některá z výše zmíněných komplikací při cukrovce, je do jisté míry velmi pravděpodobné, že to bude mít vliv na jeho psychiku a v neposlední řadě nelze opomenout je, že se velmi výrazně změní jeho dosavadní život a životní styl a kvalita.
Každé onemocnění má symptomy, které mohou být subjektivně nepříjemné a omezující. Kvalita života je vyjádřitelná mírou subjektivní spokojenosti, její objektivní charakteristika nemá smysl, protože lidé prožívají svá onemocnění a s nimi spojené potíže rozdílně. Vždy je třeba si uvědomit, do jaké míry nemoc stěžuje jejich život, ve kterých oblastech je limituje a znevýhodňuje.
Nemoc je třeba posuzovat nejenom jako biologickou odchylku, ale i jako určitý druh sociální deviace. Kromě medicínského kritéria bývá kategorie nemoci spoluurčována i sociálně. Když někdo závažněji onemocní, změní se jeho postavení i identita. Tato změna může mít v závislosti na sociokulturním kontextu různý rozsah. Označení jakékoli odlišnosti jako chorobného projevu ji zároveň sociálně vymezuje a předurčuje postoj k jejímu nositeli. Názor laické veřejnosti může být odlišný, protože bývá ve větší míře ovlivňován vnějšími znaky:
• Viditelnými změnami zevnějšku. Nápadnost a deformace zevnějšku ovlivňují sociální akceptaci nemocného. (Pro něj samotného může být zdrojem pocitů nejistoty a méněcennosti.) Vzhled člověka je první a často rozhodující informací, kterou o něm jeho okolí získává. Na jejím základě může dojít ke generalizaci představy o závažnosti jeho onemocnění. Nápadné zhubnutí či naopak zakulacení obličeje v důsledku léčby kortikoidy, ztráta vlasů apod. vede laiky k představě, že tato změna signalizuje velmi těžkou chorobu.
• Změny v chování nemocného, např. stres, slinění, inkontinence, mají podobný význam. Všechno co je na první pohled zřejmé, resp. nápadné, ovlivňuje názor laiků víc než důsledky choroby, které viditelné nejsou.
• Různé předsudky, které se udržují v laické veřejnosti a nahrazují obvyklí nedostatek validních informací.
• Postoje, které v dané společnosti převládají, zákonitě ovlivňují i názory nemocného na jeho chorobu."