1.	I. Kapitola - Sňatky krále Filipa

2.	II. Kapitola - Morálka kněží, morálka válečníků

3.	III. Kapitola - Manželství podle Burcharda

4.	IV. Kapitola - Robert Zbožný

5.	V. kapitola - Knížata a rytíři

6.	VI. Kapitola – Heretici

7.	VII. Kapitola - Životy světců a světic

8.	VIII. kapitola - Gilbert z Nogentu

9.	IX. Kapitola - Yves z Chartres

10.	X. kapitola - V královském domě

11.	XI. Kapitola – Literatura

12.	XII. Kapitola - Páni z Amboise

13.	XIII. Kapitola - Hrabata z Guines

“V. kapitola
Knížata a rytíři

Knížata v jedenáctém století přistupovala k manželství podobně volně jako král a případné soudy církve nebrala knížata nijak vážně. Rytíři se pak svých manželek často zmocňovali, nebo jim manželky bývaly přiděleny – sňatek tak často znamenal vymanění se ze služebního postu a možnost založení vlastního panství, což bylo více než výhodné. Taková manželství byla nezbytně spojená s majetkovými převody – není jisté, zda žena vždy nutně musela do manželství přinést věno, každopádně případné dědictví a majetek vůbec se stal ostře sledovanou záležitostí.
Majetková smlouva se uzavírala s rodiči zasnoubených, a to před svatební nocí, manželce bylo pak vlastnické právo přiděleno až poté, co se po svatební noci odevzdala muži. Takové dokumenty se nazývaly „zásnubní charty“ a sloužily primárně jako ochrana před dědictvím po předcích.

VI. kapitola
Heretici
Skupiny heretiků vytvořených v jedenáctém století se daly chápat i jako formy jakési obrany proti rozdělování moci a feudálnímu systému vůbec. Mezi heretiky patřili většinou bohatí sedláci, kteří neměli možnost získání rytířského titulu a vymanění se ze služebnictví a také ženy, které byly odložené nebo utlačované muži.
Takto vzniklé uzavřené sekty v podstatě napodobovaly zásady mnišství – odvrácení se od zkaženého světa, zla a tělesných prožitků, s tím rozdílem, že striktně odmítaly církevní rámec a autoritu církve vůbec. Heretici protestovali proti zasahování církve do manželství coby manipulování s politikou a společenskými vztahy, a také se bouřili proti prohlačování tělesného styku za posvátný – podle nich bylo manželství a s ním spojené sexuální věci za záležitost výhradně lidskou.
Samozřejmě, takovéto odporování církvi značně zbouřily vody; v této době proti nic vystoupil biskup Gérard z Cambrai, který se jim jejich myšlenky snažil vyvrátit. Podle Gérarda by bylo manželství bez tělesných prožitků dobré; učinil také změny v toleranci ke konkubinátu, který byl do této doby možná až příliš tolerován."