1.

Úvod

2.	Historie Zahrad Pražského hradu v kostce

3.	Zahrady Pražského hradu

4.	Zahrady a zahradní plochy Pražského hradu

4.1	Královská zahrada

4.2	Velká míčovna

4.3	Zpívající fontána

4.4	Královský letohrádek

4.5	První zahradníci

4.6	Královská bažantnice

4.7	Lumbeho zahrada

4.8	Zahrada Na terase Jízdárny

4.9	Zahrada Na Baště

4.10	Rajská zahrada

4.11	Hartigovská zahrada (Švihovská)

4.12	Zahrada Na Valech

4.13	Horní a Dolní Jelení příkop

4.14	Zahrada Na Opyši, Svatováclavská vinice a Chotkovy sady

5.	Palácové zahrady pod Pražským hradem

5.1	Kolovratská zahrada

5.2	Fürstenberská zahrada (též Černínská zahrada nebo Černínské terasy)

5.3	Ledeburská zahrada

5.4	Malá a Velká Pálffyovská zahrada

5.5	Malá Pálffyovská zahrada

5.6	Velká Palffyovská zahrada

6.	Metodický postup

7.

Závěr

8.	Seznam použité literatury

“KRÁLOVSKÝ LETOHRÁDEK

Ušlechtilou architekturu této stavby mohou návštěvníci obdivovat na samém východním konci zahrady. Letohrádek je také často nazýván Letohrádkem královny Anny, nebo Belveder.
Dal jej budovat Ferdinand I. v roce 1538 podle modelu, který vytvořil Paolo della Stella. Do roku 1550 bylo dokončeno přízemí a arkádový ochoz včetně bohaté reliéfní výzdoby , na níž pracovali italští kameníci. Nástavbu 1. para prosadili H. Tirol a B. Wolmut po roce 1552. Pod Wolmutovým vedením bylo do roku 1560 postaveno další podlaží a zastřešeno krovem s krytinou z měděného plechu. Střechu zdobily červené a bílé pruhy a malované znaky Českého království. Pro Letohrádek bylo tragické rozhodnutí Josefa II., který v roce 1779 tuto stavbu, dříve určenou pro dvorskou zábavu, dal k dispozici vojsku. Když se po velkém úsilí podařilo zde zřízenou dělostřeleckou laboratoř vystěhovat, došlo roku 1836 k obnově a přestavbě budovy, při níž zde bylo vystavěno monumentální schodiště. V letech 1928-30 se letohrádek opravoval pod vedením J. Plečnika, v letech 1952-55 byl rekonstruován P. Janákem a B. Hacarem. Opakovaně byla restaurována plastická výzdoba. Zatím poslední rekonstrukcí Královský letohrádek prošel v letech 1988-91, střecha byla opravována v letech 1999-2002.
Vlastní patrové jádro stavby obklopuje lehký arkádový ochoz s terasou na patře. Arkády zdobí četné figurální reliéfy, čerpající náměty z antické mytologie, z historie i z doby stavby. Symbolickou dedikaci letohrádku královně Anně vyjadřuje jeden z reliéfů západního průčelí. Nároží arkády zdobí české, uherské a rakouské znaky. Před arkádami západního průčelí je na vysokém kamenném soklu umístěna bronzová plastika Génia od J. Štursy. Po stranách západního portálu stojí v ochozu dvě pískovcové dekorativní vázy z 18. století.
Do přízemí Letohrádku se vstupuje od severu portálem, původní vstup byl však v průčelí západním. Přízemí obsahuje kromě schodiště z poloviny 19. století dva sály s dochovanými renesančními klenbami. V 1. patře je jediný velký sál s dřevěným kazetovým stropem, stěny zdobí pilastry a nástěnné malby; obojí pochází z přestavby v 19. století.
Nyní Královský letohrádek slouží především výstavám výtvarného umění; hlavním exponátem však zůstává sama jeho čistě italská architektura."