1.

Úvod

2.	Downův syndrom

3.	Anatomické a fyziologické změny u dětí a Downovým syndromem

4.	Nemoci, jimiž často trpí děti s Downovým syndromem

4.1.	Infekce horních dýchacích cest

4.2.	Ucpání ucha

4.3.	Dalekozrakost (hypermetropie)

4.4.	Krátkozrakost (myopie)

4.5.	Strabismus

4.6.

Nystagmus

4.7.

Katarakta

4.8.	Keratokonus

4.9.	Dislokace krční páteře

4.10.

Onemocnění dásní a kazivost zubů

4.11.

Hypotyreóza

4.12.

Duodenální atresie

4.13.

Hirschsprungova nemoc

4.14.

Zácpa

4.15.

Leukemie

4.16.

Klinefelterův syndrom

4.17.

Vady srdce související s Downovým syndromem

5.

Prognóza

6.	Alternativní léčebné postupy

7.

Závěr

"6. Alternativní léčebné postupy
Jak už je uvedeno v nadpise, jedná se o pouze alternativní postupy, nikoli o ty, které stoprocentně zabírají a jsou účinné. Léčebné postupy jsme zmiňovali v rámci nemocí, o kterých jsme mluvili. Samotný Downův syndrom jako porucha bohužel vyléčit nelze. Jde jen předejít jeho vzniku určitými věcmi během těhotenství i během života.
Jednou z alternativních metod terapie buněčnými extrakty. Pomocí injekce se dětem s Downovým syndromem vpravují suché mozkové buňky plodu ovoce nebo telete a vitamíny. Léčba pomocí injekcí trvá zhruba 5 až 6 měsíců. Cílem této metody je zlepšit vývoj dítěte, jeho váhy a výšky, snaha o zaoblení hlavy, úpravy vzhledu obličeje zlepšení kvality vlasů a kůže.
Jelikož Downův syndrom doprovází změny ve vzhledu – epikantus, i tento problém je řešen možnou terapií. Jedná se o plastickou úpravu obličeje. Samotný operativní zákrok je nejen velmi bolestivý, ale přináší s sebou i jistá rizika infekce a komplikací. Touto metodou se řeší zejména epikantus, či malý nevýrazný nos, brada. Za pomoci silikonových implantátů se tak vytvaruje nosní přepážka, tváře či brada. Vytvaruje-li se nosní přepážka, zmizí tím nebo se upraví i tvar očí.
Dalšími metodami jsou například terapie pomocí senzorické integrace, masivní podávání léků a minerálů, u kterého naopak jsou rizika nežádoucích toxických účinků při „předávkování“ vitamíny a minerály. Dalšími užívanými jsou protialergické a bezlepkové diety, vylučující potraviny obsahující lepek, dále Feingoldova dieta (vyloučení potravin obsahující umělá barviva a některé přírodní látky, vývojová optometrie či chiropraxe, která spočívá v manipulaci s páteří. U chiropraxe je prokázán naopak vznik určitých patologií a nežádoucích účinků této metody – může dojít k poškození míchy během manipulace s páteří.
Poslední metodou, kterou bychom zmínili, je léčba v určitých případech farmaky – léky. Jedná se o děti, jež mají problémy s chováním, jsou hyperaktivní či mají poruchu osobnosti. Tyto problémy s sebou přinášejí nesoustředěnost a jiné věci, které lze určitými léky alespoň částečně upravit. K této léčbě se užívají zejména deriváty amfetaminu – metylfenidát (Ritalin) nebo dexamfetamin (Dexedrin), které mají vliv na náladu, chuť k jídlu aj. Problémem těchto léků je, že mohou být potencionálně návykové, proto je dobré, aby je podával pouze lékař v určených případech a situacích. "

Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Katedra sociálních studií a speciální pedagogiky.