1.	Rudy a ložiska želez

1.1.	Hlavní ložiskotvorné minerály

1.2.	Minimální kovnatosti

1.3.	Vlastnosti

1.4.

Použití

1.5.	Hlavní světoví producenti

1.6.	Ložiska rud v ČR a SR

2.	Rudy a ložiska manganu

2.1.	Hlavní ložiskotvorné minerály

2.2.	Minimální kovnatosti

2.3.	Vlastnosti

2.4.

Použití

2.5.	Hlavní světoví producenti

2.6.	Ložiska rud v ČR a SR

3.	Rudy a ložiska mědi

3.1.	Hlavní ložiskotvorné minerály

3.2.	Minimální kovnatosti

3.3.	Vlastnosti

3.4.

Použití

3.5.	Hlavní světoví producenti

3.6.	Ložiska rud v ČR a SR

4.	Rudy a ložiska olova a zinku

4.1.	Hlavní ložiskotvorné minerály

4.2.	Minimální kovnatosti

4.3.	Vlastnosti

4.4.

Použití

4.5.	Hlavní světoví producenti

4.6.	Ložiska rud v ČR a SR

5.	Rudy a ložiska antimonitu

5.1.	Hlavní ložiskotvorné minerály

5.2.	Minimální kovnatosti

5.3.	Vlastnosti

5.4.

Použití

5.5.	Hlavní světoví producenti

5.6.	Ložiska rud v ČR a SR

6.	Rudy a ložiska hliníku

6.1.	Hlavní ložiskotvorné minerály

6.2.	Minimální kovnatosti

6.3.	Vlastnosti

6.4.

Použití

6.5.	Hlavní světoví producenti

6.6.	Ložiska rud v ČR a SR

7.	Ložiska chemogenních vápenců a dolomitů, případně magnetitu

7.1.	Formace organogenních vápenců

7.2.	Formace ložisek kaustobiolitů – Ložiska kaustobiolitů

7.3.	Ložiska rašeliny

7.4.	Ložiska hnědého uhlí

7.5.	Ložiska černého uhlí

7.6.	Ložiska antracitu

7.7.	Ložiska uhelného zemního plynu

7.8.	Ložiska uhlovodíkového zemního plynu

7.9.	Ložiska ropy

7.10.

Ložiska tuhých uhlovodíků

7.11.

Ozokerit

7.12.

Asfalt

8.	Rudy a ložiska rtuti (Hg)

8.1.	Hlavní ložiskotvorné minerály

8.2.	Minimální kovnatosti

8.3.	Vlastnosti

8.4.

Použití

8.5.	Hlavní světoví producenti

8.6.	Ložiska rud v ČR a SR

9.	Rudy a ložiska cínu

9.1.	Hlavní ložiskotvorné minerály

9.2.	Minimální kovnatosti

9.3.	Vlastnosti

9.4.

Použití

9.5.	Hlavní světoví producenti

9.6.	Ložiska rud v ČR a SR

10.	Rudy a ložiska wolframu (W)

10.1.

Hlavní ložiskotvorné minerály

10.2.

Minimální kovnatosti

10.3.

Vlastnosti

10.4.

Použití

10.5.

Hlavní světoví producenti

10.6.

Ložiska rud v ČR a SR

11.	Ložiska molybdenu

11.1.

Hlavní ložiskotvorné minerály

11.2.

Minimální kovnatosti

11.3.

Vlastnosti

11.4.

Použití

11.5.

Hlavní světoví producenti

11.6.

Ložiska rud v ČR a SR

12.	Rudy a ložiska stříbra (Ag)

12.1.

Hlavní ložiskotvorné minerály

12.2.

Vlastnosti stříbra

12.3.

Použití

12.4.

Hlavní producenti Ag-rud

12.5.

Trend

12.6.

Ložiska Ag v ČR

13.	Rudy a ložiska zlata (Au)

13.1.

Hlavní ložiskotvorné minerály

13.2.

Vlastnosti zlata

13.3.

Použití

13.4.

Hlavní producenti Au

13.5.

Trend

13.6.

Ložiska v ČR a SR

14.	Rudy a ložiska uranu ( U )

14.1.

Hlavní ložiskotvorné minerály

14.2.

Minimální kovnatosti

14.3.

Vlastnosti

14.4.

Použití

14.5.

Hlavní světoví producenti

14.6.

Ložiska v ČR a SR

15.

Kaolín

15.1.

Základní charakteristika

15.2.

Vlastnosti

15.3.

Použití

15.4.

Produkce

15.5.

Ložiska kaolínu v Československu

16.	Sádrovec, anhydrit

16.1.

Ložiska sádrovce (anhydritu) v ČSR

17.	Sklářské a slévárenské písky

17.1.

Základní charakteristika

17.2.

Vlastnosti

17.3.

Použití

17.4.

Produkce

17.5.

Ložiska v ČSR

18.	Stavební kámen

18.1.

Základní charakteristika

18.2.

Ložiska stavebního kamene v Československu

19.

Uhlí

19.1.

Fyzikální a chemické vlastnosti

19.2.

Hnědé uhlí se dělí podle typů na

19.3.

Černé uhlí se dělí na

19.4.

Ložiska v ČR

"Ložiska chemogenních vápenců a dolomitů, případně magnetitu
- snížením obsahu CO2 ve vodě dochází k vysrážení uhličitanu vápenatého (toto snížení může být vyvoláno poklesem vnějšího tlaku, zvýšením teploty vody nebo jeho spotřebou bakteriemi či rostlinstvem). Při zvýšeném obsahu Mg a zvýšené alkalitě vody mohlo docházet i k vysrážení chemogenních dolomitů.

Formace organogenních vápenců – vznikla nahromaděním vápnitých schránek a koster různých živočichů nebo rostlin (zbytky korálů, schránky ramenonožců, mlžů, hlavonožců, aj.) Jestliže vápence nesou stopy opracování vlivem transportu částic, jsou označovány jako organodetritické. Příkladem organogenního typu vápenců jsou např. útesové vápence, příkladem organodetrického typu jsou např. uloženiny křídy (vyskytující se např. na Rujaně

Formace ložisek kaustobiolitů – Ložiska kaustobiolitů uhelné řady vznikla nahromaděním, zrašeliněním a prouhelňováním rostliných těl. Ložiska živičné řady vznikla nahromaděním, hnitím a bituminací živočišných zbytků.
Ložiska rašeliny se člení na slatiny a vrchoviště. Rašelina je užívaná především v zemědělství, v zahradnictví a pro balneologické účely a jen výjimečně jako palivo. Šumava, v Krušných horách a v mnoha lázeňských oblastech.
Ložiska hnědého uhlí vznikla v hnědouhelném stádiu prouhelňování. Hnědouhelná hemifaze, při které vznikají ložiska lignitu (hnědouhelného hemitypu). Ložiska lignitu se u nás vyskytují v jihomoravské pánvi (uhlí se využívá jako energetická surovina v hodonínské elektrárně a v domácnostech). Středně prouhelněné hnědé uhlí vzniká v hnědouhelné ortofázi a nejvíce prouhelněné jsou hnědouhelné metatypy, v severočeské a sokolovské pánvi, na Slovensku v handlovsko-novácké pánvi. Uhlí se většinou využívá jako energetická surovina, v chemickém průmyslu se zpracovává smolné a živičné uhlí ze sokolovské pánve.
Ložiska černého uhlí vznikají v černouhelném stádiu prouhelňování. černouhelná hemifáze a metafáze. Ostravsko-karvinské pánve, plzeňská, kladenská pánev, a čsl. část dolnoslezské pánve. Výšeprouhelňené kvalitní koksovatelné černé uhlí je především v ostravské části ostravsko-karvinské pánve. "

Tato práce obsahuje překlepy a množství zkratek, které ji činí nepřehlednou.