1.

Úvod

2.

Historie

2.1.

Počátky

2.2.	Rajský plyn (N2O)

2.3.

Etér

2.4.	Chloroform

2.5.

Ostatní

2.6.	Česká republika

3.	Rozdělení těkavých látek podle nebezpečnosti

3.1.	I. skupina - látky (výrobky) s nepřijatelným rizikem

3.2.	II. skupina - látky (výrobky) s přijatelným rizikem

4.	Rozpouštědla

4.1.

Toluen

4.1.1.

Způsoby užití

4.2.

Lepidla

4.2.1.

Způsoby užití

4.3.	Čistící prostředky a ředidla

4.3.1.

Způsoby užití

4.4.

Benzin

4.4.1.

Způsoby užití

4.5.	Laky na nehty a odlakovače

4.5.1.

Způsoby užití

4.6.	Intoxikace - projevy, počitky

4.7.	Zdravotní rizika

5.	Stlačené plyny

5.1.	Náplně do plynových zapalovačů

5.1.1.

Způsoby užití

5.2.	Aerosolové výrobky

5.2.1.

Způsoby užití

5.3.	Intoxikace - projevy, počitky

5.4.	Zdravotní rizika

6.	Nitrity (poppers)

6.1.	Způsob užití

6.2.

Počitky

6.3.

Tolerance

6.4.	Zdravotní důsledky

7.	Bombičky na výrobu šlehačky

7.1.	Způsoby užití

8.	Kdo těkavé látky zneužívá

8.1.

Motivace

8.2.	Počet uživatelů

9.	Specifika preventivních informací o zneužívání těkavých látek

9.1.

Úmrtí

10.

Závěr

"Mnoho zdravotních rizik způsobuje přímé vstřikování butanu do hrdla. Plyn je tak chladný, že může dojít ke zmražení hrtanu a následně ke vniknutí tekutiny do plic. Může tedy dojít ke smrti podobné utonutí. (Tyler 2000)
Vdechování butanu a hnacích plynů z aerosolových sprejů může vyvolat srdeční arytmii končící smrtí. Plyn také způsobuje zvýšení citlivosti srdce na stresový hormon – adrenalin. Pokud je tedy uživatel vystaven náhlé stresové situaci, může adrenalin vyplavený do krve způsobit vážné zdravotní důsledky. (Tyler 2000)
Právě s inhalací butanu a aerosolů bývá spojován „sudden sniffing death“, neboli syndrom náhlé smrti způsobené „čicháním“. Inhalace těchto plynů vyvolá silnou srdeční arytmii a následně může vyústit srdečním selháním.
Náhlé vniknutí plynu do plic pod velkým tlakem může způsobit závažné poškození plicní tkáně. (Re – Solv 2000)
Vagilní nervy, které probíhají krkem můžou při ochromení způsobeném podchlazením oslabit srdeční činnost a způsobit srdeční selhání. (Re- Solv 2000)
Je velmi obtížné jednoznačně vymezit zdravotní důsledky způsobované těkavými látkami. Experimenty na zvířatech jsou obtížně zobecnitelné pro člověka a lidé pracující v chemickém a jiném průmyslu jsou vystavováni mnohonásobně nižším koncentracím těkavých látek, než ti, kteří je záměrně zneužívají. Navíc tyto látky jsou vdechovány s mnoha nejrůznějšími příměsemi, z nichž mnohé ještě nebyly dostatečně prozkoumány, aby bylo možno zodpovědně předpovědět možná zdravotní rizika.
Existují tedy názory, že těkavé látky způsobují nevratné poškození mozku, nervů, jater, ledvin, svalů, žaludku a střev. Stejně tak existují názory, že následky mohou být jen přechodné. K tomu musíme připočíst spolupůsobení dalších faktorů, jako je nedostatek kyslíku či predispozice některých jedinců. Tým Britských odborníků také zkoumal, proč existuje tak málo zpráv o poškození životně důležitých orgánů. Dospěl k názoru, že „u mladé a jinak zdravé populace musí být chronické zasažení orgánů (jako následek vdechování omamných látek) velmi vážné, aby se projevilo při klinickém vyšetření“ (Tyler 2000, str. 306)

9. - Nitrity (poppers)

Nitráty jsou jakousi svébytnou skupinou ve srovnání s ostatními těkavými látkami. Svoji historii píší od roku 1857, kdy byl objeven Amylnitrit a deset let poté se začal používat na léčení anginy pectoris. Droga byla k dostání v úzkých skleněných trubičkách a při záchvatu anginy pectoris pacient trubičku přelomil s charakteristickým křupavým zvukem. Inhalovaná droga potom způsobila velice rychle obnovení průtoku krve v artériích, které přivádějí krev do srdce."

Čistý text dosahuje cca 18 stran. Práce obsahuje grafy a grafiku.
Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity Brno.