1.

Úvod

2.	Příznaky nemoci

2.1

Psychické

2.2

Fyzické

3.	Deprese a negativní způsob myšlení

3.1	Nebezpečné způsoby myšlení

4.	Sebevražedné myšlenky

5.

Léčba

5.1	Jak pomoci člověku v depresi

6.

Dotazníky

7.	Psychoterapie

8.	Farmakoterapie

„Příznaky:
Lidé trpící depresí se cítí: strašně, smutně, zklamaně, podrážděně, bez radosti, bez duše, bez zájmu, beznadějně, v rozpacích, unaveně… Často je jim do pláče nebo pláčou, cítí vnitřní bolest, všechno se jich hned osobně dotýká, nejsou schopni vstát a vyvíjet aktivitu, ale i běžné domácí práce či osobní hygienu. Tito lidé často myslí na svoji neschopnost, zmatenost, nepřitažlivost pro opačné pohlaví, ztrácí veškerý zájem o kontakt s přáteli i blízkými osobami, ve svých vzpomínkách nenacházejí žádné radostné situace, … člověk s depresí „nic“ nedělá, vše je pro něj příliš náročné, nemůže se rozhodnout, nenalézá cestu, kterou by pokračoval dál. Jsou přesvědčeni o tom, že je druzí lidé odmítají, jsou zcela proti nim, a proto se společnosti raději vyhýbají.
Deprese má taktéž i tělesné příznaky a to: bolesti hlavy, žaludku, bušení srdce, svírání u srdce, poruchy srdečního rytmu, narušené sexuální funkce, celková slabost, ztráta životní energie, sucho v ústech, pocity závratě.
Nejzákladnější a nejpodstatnější znaky jsou depresivní nálada, snížený zájem o život, sebevražedné myšlenky, neschopnost se soustředit, nespavost či zvýšená spavost, snížené sebevědomí, atd. Pro diagnostiku deprese je nutné, aby se souběžně vyskytovalo alespoň pět znaků, z výše uvedených.
Jedním z příznaků, které jsme zmínili výše, je naprostá ztráta o všechno, co se děje, ztráta motivace, ztráta zájmu o život, apod. S tím souvisí i nečinnost, tedy neschopnost člověka vyvíjet aktivitu. Takový člověk různě polehává a není schopen se vzchopit. Jejich představou je, že když člověk odpočívá, nabere sílu, aby mohl zvládnout úkoly, které ho čekají…, avšak opak je pravdou. Častým poleháváním se člověk ještě více unaví.
Je vhodné poradit, aby si člověk našel zálibu, jakoukoliv aktivitu, aby úkoly, kterých se mu zdá mnoho, plnil postupně, vyzkoušet všechny možné alternativy řešení úkolů a nevzdávat se, vyřešit je, i když si myslí, že už je pozdě.
Čin odvede depresivní myšlenky k jinému tématu, dodá mu jistotu, že ještě něco dokáže, posílí sebevědomí, podporuje motivaci pro další činy.

Deprese a negativní způsob myšlení:
„To, co si myslíte o sobě a o svých problémech a úkolech, to vás povede buď k nalezení východiska z vaší deprese, nebo naopak vás to zavede do deprese ještě hlubší.“
Martin P. Seligman

Podle Johna Tesdaleho, mají lidé, kteří upadají do deprese, „poněkud zvláštní způsob uvažování“ a upozornil na tři jeho charakteristiky:
1. příčiny neúspěchů vidí člověk spíše u sebe nežli v okolí (při vnějším vlivu);
2. po delším uvažování o příčinách v prvním bodě, se domnívají, že se jedná o dlouhodobě nepříznivě působící osobní charakteristiky;
3. jsou zapřisáhlými pesimisty a celý svět vidí jako „globální moc zla“.
Tyto tři charakteristiky jsou nebezpečné a směřují ke vzniku deprese!“

Práce byla sepsána na základě zkušeností autora. Je však faktická a vychází i z dalších literárních zdrojů.