1.	Kapitola první – Kralevic Karel – dobrodružství mladého Lucemburska

2.	Kapitola druhá – Otec a syn

3.	Kapitola třetí – Karel IV. a císařská koruna

4.	Kapitola čtvrtá – Karel IV. – státník a zakladatel

5.	Kapitola pátá – Ženy v životě Karla IV.

6.	Kapitola sedmá – Karel IV. vášnivý sběratel a štědrý dárce

7.	Kapitola osmá – Císař spisovatel

8.	Kapitola devátá – Obtížné dědictví aneb otec a tři synové

"Kapitola druhá – Otec a syn
- okamžitě po návratu do Čech 30. října 1333 se poklonil hrobu své matky Elišky
- v pol. roku 1334 byl jmenován markrabím moravským
- chytrým taktickým tahem mladého kralevice bylo, že se neobklopil cizí družinou, ale šlechtici, kteří jej doprovázeli z Itálie (př. Vilém z Landštejna, Petr z Rožmberka, Jan Volk)
- pražský hrad byl tehdy ve velmi žalostném stavu a tak purkrabí podstoupil Karlovi purkrabský palác
- Blanka z Valois přijíždí do Prahy 12. června 1334
- Stav královského majetku byl žalostný: všechny hrady a král. města byly zastaveny
- Trenčínský mír – Jan Lucemburský se oficiálně zřekl nároků na polský trůn, oplátkou si podržel lenní moc na Slezskem a Opolskem
- Na jaře r. 1336 dochází k rozkolu mezi Janem a Karlem => Jan Lucemburský sebral Karlovi titul markrabě moravský
- Dále se otec se synem dokázali shodnout pouze na politice namířené proti císaři Ludvíku Bavorskému
- Karel často „prchá“ do Tyrol ke svému bratru Janu Jindřichovi => tyto útěky jsou vždy bezpečným ukazatelem vztahům k otci
- 1339 se otec se synem opět smiřují, protože Jan potřebuje postupovat se svým synem společně proti Ludvíku Bavorovi
- na přelomu r. 1339 a 1340 pobývali ve Francii, kde Jan postoupil operaci oka => naneštěstí oslepl na obě oči
- r. 1340 byli oba Lucemburkové na návštěvě u papeže, kde proběhl známý rozhovor mezi kardinálem Pierrem de Rosiéres a 24letým Karlem: „Ty budeš jednou římským králem! Ty budeš ještě dříve papežem.“
- 11. června 1341 – Jan svolává zemský sněm, kde stanovuje Karla svým nástupcem na českém trůně (na korunovaci musel počkat ještě pět let)
- r. 1346 se konečně snaha obou Lucemburků o sesazení Ludvíka Bavora z říšského trůnu povedla => 11. července 1346 byl Karel zvolen většinou kurfiřtů římským králem
- 26. srpna 1346 – bitva u Kresčaku – zabit Jan Lucemburský
- po smrti svého otce se stal jeho nástupcem na českém trůně –korunován byl 2. září 1347 na Pražském hradě prvním pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic

Kapitola třetí – Karel IV. a císařská koruna
- klíčový vliv na zvolení Karla římským králem měl Balduin Trevírský, který měl klíčovou roli ve sboru kurfiřtů
- na zelený čtvrtek byla vyhlášena klatba na císaře Ludvíka Bavora
- listopad 1346 – Karel IV. byl korunován římským králem v katedrále v Bonnu
- 11. října 1347 se komplikovaná situace dvou římských králů nečekaně vyjasnila – Ludvík Bavor spadl z koně na honu a zemřel
- 21. ledna 1354 náhle zemřel Karlův strýc Balduin Trevírský
- v červenci 1354 se vydal na pouť do Říma za císařskou korunou – jeho výprava byla nadobyčej početná a postupovala průměrně 40 km/h
- 5. ledna 1355 Karel přijal z rukou kardinála císařskou korunu (spolu s ním i Anna Svídnická) => teprve teď se oficiálně stal Karlem ČTVRTÝM
- zpět do Prahy dorazil v srpnu 1355 a začal pracovat na vzniku Zlaté buly (významný říšský zákoník, který platil až do r. 1806)"