1.

Úvod

2.	Námět díla

3.	Popis děje a charakteristika postav

4.	Hlavní myšlenka

5.

Závěr

"Divadelní román je nedokončené dílo ruského spisovatele a dramatika Michaila Afanasjeviče Bulgakova. Nicméně i přes jeho nedokončenost tvoří dílo sourodý celek. Při psaní této knihy se autor inspiroval v Gogolových Bláznových zápiscích i v Dostojevského Zápiscích z podzemí.
Děj vychází ze spisovatelova vlastního života. A tak můžeme říct, že román hlavního hrdiny Sergeje Maksudova Černý sníh je ve skutečnosti Bulgakovovou Bílou gardou. Bulgakov svou Bílou gardu zdramatizoval pro moskevské divadlo (podobně jako v příběhu Maksudov), ale před uvedením hry byl nucen narážet na nepřízeň svých kolegů a další překážky, které se mu stavěly do cesty.
Divadelní román je psán formou zápisků, které si činí mladý spisovatel poté, co dopsal své první dílo. Hlavní hrdina Maksudov je chudý, ale talentovaný spisovatel, který nespokojen se svým životem po nocích píše román Černý sníh. Ten poté čte svým přátelům, ale brzy zjišťuje, že jeho dílo cenzura nedovolí vydat a tak pln zklamání a beznaděje krade svému známému pistoli a hodlá se zastřelit. V poslední chvíli však přichází spása – navštíví ho vydavatel jednoho soukromého časopisu a projeví zájem o jeho román. Ještě na místě si dílo přečte, navrhne drobné úpravy a slibuje ho vydat na pokračování ve svém časopise. A tím začíná Maksudovi nový život. Život plný běhání od kanceláře ke kanceláři, podepisování smluv a směnek, z nichž většina mu nikdy nebude vyplacena, seznamování s lidmi, kteří ze dne na den opět mizí, až nakonec končí Maksudov opět sám ve svém malém bytě s trpkým poznáním, že jeho román nikdy opravdu nevyjde.
Přesto se ale Maksudov nevzdává a rozhodne se tvořit dál. Dává výpověď v práci, aby se mohl plně věnovat své literární kariéře. Usedá ve svém prázdném studeném bytě ke stolu a román přepíše v drama, které pak nabídne místnímu divadlu. Jeho dílo přijímá divadlo s nadšením. Maksudov s ním totiž přichází právě včas. V době, kdy je divadlo kritizováno, že nehraje žádné hry současných umělců.
Maksudov začne docházet do divadla každý den. Seznamuje se s herci a režiséry, pomalu proniká do tajemných zákoutí místních poměrů. Podivuje se nad afektovaností a nepřirozeností některých hereček, nad názory režisérů a ředitelů, kteří se snad nikdy nemohou shodnout, ale i nad dokonalou znalostí lidské povahy pokladníků v divadle. Maksudov je nucen svou hru několikrát přepracovat, vypustit několik klíčových scén i postav, což se mu samozřejmě nelíbí. Brání se tomu, jak může, ale nakonec podléhá vnějšímu tlaku a ustupuje. Své dílo přepracuje, ale ani tak nemá vyhráno a stále není jisté, zda jeho hru divadlo uvede. Zkoušení se neuvěřitelně protahuje, stále je třeba něco měnit. Přesto ale již hrdina nemůže tento svět opustit, příliš k divadlu přilnul a nyní jej se jej nedokáže vzdát. "