1.

Úvod

2.	Život Jeana Babtisty Colberta

3.	Ekonomické myšlení a reformy

4.

Závěr

"Jean Babtista Colbert získal první zkušenosti a znalosti o státních financích ve službách u tehdejšího ministra války Michela le Telliera, pro kterého vedle finanční agendy armády.
Prvním z jeho ekonocmických činnů bylo přivěst bankrotující Francii do stavu, kdy ufinancuje královský dvůr a neztratí svůj glanc. Kladl důraz na aktivní zůstatek obchodní bilance a rozšiřování francouzských koloniálních držav.
V této době začal Jean Babtista Colbert se svými reformami a změnami, které vycházeli z merkantelismu (kolbertismu), které o sám viděl jako jediné východisko Francie.
Merkantilistická teorie stála a padala s obchodní silou státu a udržení kapitálu uvnitř jeho hranic. V Colbertově době bylo založeno mnoho manufaktur, které zvyšovaly hospodářskou produkci Francie. Tato produkce nejen že uspokojovala domácí poptávku, ale zároveň jí bylo dosti i pro vývoz, za nějž stát získával drahé kovy, které schraňoval. Naopak proti dovozu byly postaveny vysoké celní bariéry, což je výrazně prodražovalo a v některých případech činilo až nemožnými – toto ukazuje na protekcionistické myšlení Colberta. Těmito kroky, se snažil Colbert chránit Francouzský trh, ale vedle toho rozšiřovat francouzskou moc dale do světa. Tím, že se Colbert stav v roce 1669 ministrem námořnictva, začal aplikovat svou vizi na rozšíření francouzských kolonií o další státy a další suroviny, které Francie potřebovala, a se kterými mohla obchodovat. V této době zakládá take obchodní námořnictvo Francie. Zde se take projevuje další z jeho merkantelistckých myšlenek, dovážet z kolonií jen to, co jde upravit nebo spotřebovat a pak dále prodat se ziskem.
Jak se zvyšovaly počty kolonií, museli se zvyovat I počty zpracovatelských manufaktur, které Colbert po celé Francii zakládal s vizí soběstačnosti. Colbert měl take představu, která se v budoucnu ukázala jako velmi správná a to, že k tomu aby bylo možné co nejefektivněji a nejlépe zpracovávat všechny suroviny je potřeba mít poměrně rozsáhlou a silnou infrastrukturu. Proto se pod jeho působením začaly budovat kilometry silnic, obchodních cest a hlavně budování nových přístavů. Tím take zajistil práci tisícům lidí z Francie (a samozřejmě otrokům). Vedle toho byl iniciátorem vzniku Východoindické a Západoindické společnosti, které vyváželi a dováželi suroviny z indických států.
Colbertovi se podařilo provést v krachující Francouzské společnosti mnoho daňových reforem. Ve Francii byl největší problém s privilegováním různých občanských tříd Francie, kteří platili různé vyše daní a někteří díky těmto privilegiím neplatili daně žádné, velké problemy byly se samotným věběrem daní. Klíčovou část reformy viděl Colbert ve věřejných půjčkách, které nebyly spláceny a v korupci, která byla spojena se schvalováním těchto půjček.

Colbert při svých reformách zavedl přímé a nepřímé daní bez rozdílu na třídy obyvatelstva, což samozřejmě nebylo vůli šlechtě a bohatým občanům Francie. Kompletně vyměnil úředníky, kteří se starali o výběr daní a po krátké době to vedle ke značnému naplnění královské pokladny, což nebylo po vůli církvi a některým aristokratickým klanům ve Francii."

Tato práce obsahuje pravopisné chyby a velké množství překlepů.
Práce je kompilačního charakteru. Čerpá ze zdroje: http://2006.bloguje.cz/193207-jean-baptiste-colbert.php.
Práce pro předmět Dějiny ekonomických teorií.