1.

Anotace

2.	Seznámení s problematikou

3.	Dopravní nehoda

3.1.	Znaky dopravní nehody

3.2.	Druhy dopravních nehod

3.3.	Přestupky a trestné činy v silniční dopravě

3.4.	Kritická dopravní nehoda

3.5.	Prvky ovlivňující bezpečnost silničního provozu

3.5.1.

Člověk

3.5.2.Vozidlo

3.5.3.

Pozemní komunikace

4.	Popis a zhodnocení zavedení bodového systému

4.1.	Zavedení bodového systému

4.2.	Popis bodového systému

4.3.	Přehled přestupků a bodových ohodnocení

4.4.	Hlavní změny v pravidlech silničního provozu

4.5.	Novela bodového systému

4.6.	Zhodnocení bodového systému

5.	Úprava legislativy pro snížení dopravní nehodovosti

5.1.	Legislativa

5.2.

Projekty

6.	Statistické zpracování dopravních nehod

6.1.

Rok 2004

6.2.

Rok 2007

7.	Opatření pro snížení dopravní nehodovosti

7.1.	Křižovatky

7.2.	Zklidňovací prvky

7.3.	Kombinace zklidňovacích prvků

8.Závěr

Vezmeme-li vozidlo s nepřipoutanými osobami, které naráží v 80 km/h na pevnou překážku, ve vozidle probíhá zhruba následující děj:
- po 0,025 sec. – praská nárazník, vozidlo je zpomalováno (bržděno) 30krát větší silou než je hmotnost vozidla
- po 0,040 sec. – sedadlo se řidičem se posouvá dopředu
- po 0,045 sec. – na osoby ve vozidle působí síla 25krát větší než je jejich hmotnost, hrudní koš řidiče je drcen nárazem na volant po 0,092 sec., spolujezdec na předním sedadle roztříští hlavou přední sklo a je vymrštěn z vozidla, hlava řidiče naráží do předního skla
- po 0,100 sec. – řidič je odražen zpět, lze jej již pokládat za mrtvého
- po 0,110 sec. – vozidlo se odráží zpět
- po 0,013 sec. – cestující, sedící za řidičem, do něho znovu naráží
- po 0,150 sec. – pohyb vozidla je ukončen
- po 0,200 sec. – pro posádku je vše skončeno (II)

(II )Citováno z odborné literatury (OBČAN A DOPRAVNÍ NEHODA,
Zdeněk Kopecký, nakl. Prospektrum, rok vydání 1998)

3.4.1. Vývoj nehodového děje

Kritická dopravní situace má dvě formy vzniku. Jedná se o náhlou nebo postupnou kritickou dopravní situace. Ať je její forma vzniku jakákoliv, vždy je tu několik ovlivňujících činitelů, které mají zásadní vliv na její další vývoj a konečný výsledek. Mezi tyto činitele patří:

- délka časového úseku, který daná situace řidiči poskytne na rozhodnutí a provedení záchranného manévru;
- úroveň řidičových schopností a zkušeností, spojenou s kvalitou rozhodnutí a volbou způsobu řešení vzniklé situace.
- Rychlost a přesnost provedené reakce (manévru), jako praktickou odpověď na vzniklou kritickou situaci;
- Volba řešení již neodvratitelného střetu, s kalkulací možnosti menších následků.(III)

V tomto výčtu charakteristik jde obecně především o rozhodnost jednání a o aktivní přístup k řešení vzniklého nebezpečí. Pasivita (nečinné očekávání jak celá situace dopadne) je v tomto případě nepřípustná. Podmínkou pro správné jednání v kritické dopravní situaci je větší řidičská praxe, kterou ne každý řidič má.
Ať už se jedná o zkušeného řidiče, či začátečníka platí toto pravidlo: Za žádnou cenu nepřipustit čelní střet, ať již s vozidlem, nebo překážkou. Jedná se o jednoduchou fyziku, kdy se síly protijedoucích vozidel sčítají.
- Pro názornost uveďme příklad:
Máme dvě vozidla, jedoucí proti sobě 50 km/hod., to se rovná nárazu na pevnou překážku rychlostí 100 km/hod. Následky takové nehody jsou potom tragické.
Včasným opuštěním silnice se nejlépe vyhneme čelnímu střetu, přesto, že budeme riskovat těžké poškození vozidla a bohužel i zranění posádky. Následky čelního střetu jsou však nesrovnatelně těžší.

(III )Citováno z odborné literatury (OBČAN A DOPRAVNÍ NEHODA,
Zdeněk Kopecký, nakl. Prospektrum, rok vydání 1998)"

Práce obsahuje fotografie, tabulky, grafy a schémata dopravních situací - čistého textu je 17 stran. Autor uvádí v textu citace a zpracované zdroje, ne však standardně.