1.	Historické aspekty hospodaření územně samosprávních celků (ÚSC)

1.0	Historie na území českých zemí

1.0.1

19. století

1.1.2

Období 1918

1.1.3

Daňová reforma z r. 1927

1.1.4

1945 – 1990

1.1.5

1990-2008

1.2	Rozdělení samosprávných celků

2.	Rozpočtová skladba

2.0	Rozpočtový proces

2.0.1

Zásady pro rozpočtový proces

2.0.2

Závěrečná kontrola

2.0.3

Obecné zásady rozpočtového procesu II

2.0.3.1

Rozpočtový výhled (včetně peněžního fondu)

2.0.3.2

Vyrovnanost rozpočtu

2.1	Příjmy územně samosprávných celků

2.1.1

Příjmy rozpočtů obcí

2.1.1.1

Daňové příjmy (daň svěřená , stimulační, sdílené daně)

2.1.1.1.1

Poplatky (místní, správní, poplatky ŽP)

2.1.1.2

Nedaňové příjmy

2.1.1.3

Kapitálové příjmy

2.1.1.4

Přijaté transfery obcí (nárokové a nenárokové dotace)

2.1.2

Příjmy rozpočtů krajů

2.1.2.1

Daňové příjmy

2.1.2.2

Nedaňové příjmy

2.1.2.3.Kapitálové příjmy

2.1.2.4

Přijaté dotace

2.1.3

Příjmy dobrovolných svazků obcí

2.1.3.1

Daňové příjmy

2.1.3.2

Nedaňové příjmy

2.1.3.3.Kapitálové příjmy

2.1.3.4

Přijaté dotace

2.1.5

Vztah daňové problematiky k územně samosprávným celkům

2.1.5.1

Typy daní

2.1.5.2

Poplatky

2.2	Výdaje územně samosprávních celků

2.2.1

Výdaje obcí

2.2.1.1

Zemědělství, lesnictví

2.2.1.2

Průmyslové a ostatní odvětví hospodářství

2.2.1.3

Vodní hospodářství

2.2.1.4

Služby pro obyvatelstvo

2.2.1.5

Omezení výdajů

2.2.2

Výdaje rozpočtů krajů

2.2.2.1

Přenesená působnost státní správy

(školství, doprava, sociální zařízení, zdravotnictví, rozvoj kraje)

2.2.3

Výdaje rozpočtu dobrovolných svazků obcí

2.2.4

Výdaje regionálních rad regionů soudržnosti

2.3	Zápůjční prostředky a zadluženost ÚSC

2.3.1

Typy zápůjčních prostředků

2.3.1.1

Úvěry

2.3.1.2

Půjčky

2.3.1.3

Leasing

2.3.1.4

Komunální obligace

2.3.1.5.Směnka

2.3.2

Dluh ÚSC

2.3.2.1

UDS (dluhová služba)

2.3.2.2

Použití UDS

3.	Způsob sestavování rozpočtu

3.1	Metody zpracování vlastního rozpočtu

3.1.1

Metoda přírůstková

3.1.2

Metoda nulové základny

3.1.3

Programové rozpočtování

3.1.4

Výkonové rozpočtování

3.1.5

Poptávkový přístup

3.1.5

Nabídkový přístup

4.	Kontrola ÚSC

4.1	Přezkoumání hospodaření ÚSC

4.1.1

Audit

4.1.2

Bonita

4.1.3

Rating

4.2	Vnitřní kontrola

4.2.1

Kontrolní orgány

4.2.2

Kontrola podle mezinárodních smluv

4.2.3

Vnitřní kontrolní systém (interní audit, finanční výbory)

5.	Podnikání ÚSC

5.1	Formy podpory podnikání

5.2	Omezení podnikání ÚSC

5.3	Jak může ÚSC zajistit veřejnou službu

5.3.1

Forma zajištění

5.4	Otázka majetku

6.	Evropská charta místní samosprávy

6.1	Pravidla hospodaření pro ÚSC

6.2	Parametry hospodaření ÚSC

Přezkoumání hospodaření ÚSC

- Audit – je na stejném principu jako přezkoumání
o Je povinný pro obce, nebo DSO a vychází ze zákona
o Může být prováděn (né povinně) vyšší stupeň auditu, a to je Finanční audit jde to nad rámec povinného auditu (přezkoumání)
- Přístup je založen na auditorském přístupu, kromě základního auditu, finanční audit obsahuje i vyjádření auditora na uzávěrku
- Auditor si vybírá operace, které zkontroluje, tedy nekontroluje se vše, je zde riziko nesprávného zaznačení
- Je více kvalitní

o Výkonnostní rámec jde vysoce nad rámec přezkoumání FA
- Je zaměřován na dosahování zisku, u ÚSC není cílem dosažení zisku, jde spíše o otázky hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti
- Vyjadřuje se názor na kvalitu hospodaření a posuzuje se, jestli byly prostředky vynakládány efektivně
- USC by měl dokumentovat efektivní vynakládání prostředků občanům, měl by to být popud pro efektivní vynakládání

o Smyslem auditu je dát bance záruku, že ÚSC neskresluje účetní údaje, bance dává záruku, že účetní údaje vykazují údaje odpovídající skutečnosti, audit je podkladem pro strategické řízení, audit zhodnotí zda je další vývoj založen na správných předpokladech, a že audit je činnost metodická

- Bonita
o Vyjadřuje finanční zdatnost ÚSC a úvěru-schopnost (zda je schopna splácet úvěr), neposuzuje se jen otázka hospodaření ale uplatňují se také další vztahy:
- Jako např.: velikost a význam ÚSC (čím větší město, tak tím lepší předpoklady rozvoje)
- Posuzuje se správní struktura (jak fungují magistráty)
- Zda má ÚSC stanoveny cíle rozvoje a jejich plnění
- Úroveň programů sociálního a ekonomického rozvoje
- Otázka schopnosti zapojit se do vznikajících vztahů (v rámci svazku obce, mikroregionu)

- Rating
o Představuje schopnost ÚSC dodržet závazky a splácet dluhy, souvisí to s tím že peněžní instituce půjčují ÚSC prostředky a jsou zaměřeny do oblastí, kde nevzniká zisk tam existuje problém jak je ÚSC budou splácet
o Pohled na hodnocení kvality ÚSC
o Vyjadřuje, zda je ÚCS důvěryhodný partner pro banky a představuje to odborná informace o kvalitě hospodaření ÚSC, na základě kvality hospodaření můžou banky zhodnotit riziko které je s ÚSC spojeno
o Ratingové hodnocení by mělo vést ke zkvalitnění hospodaření, je to signál, který by měl vést k přehodnocení k přístupu hospodaření a např. ho změnit
o Představuje zpětnou vazbu pro management města z hlediska hospodaření
o Signál pro voliče
o Rating krátkodobý x dlouhodobý
o Škála hodnocení (ABC) – nejlepší je 3A a pak se to snižuje AA+, AA, AA-, nejhorší je C
o Rating provádějí renomované instituce, instituce mají metody hodnocení a závěrem ratingu je krátká zpráva (je tam to zhodnocení ABC a vyhodnocení, nabídnutí změny… zaplatí se několik milionů za něj)
o Z hlediska banky jde o zhodnocení rizika, v ČR se to moc nevyužívá pouze ve větších městech v Ostravě se dělá - je to nadstandard
Všechno to byly vnější (kontrola) pohledy: přezkoumání, rating, bonita"

Přednášky z VŠB-TU Ostrava. Jednotlivé přednášky mají rozsah 3 až 4 strany. Některé informace se zde opakují. Členění témat je místy trochu chaotické - přednášející určitá témata opakoval a doplňoval. Práce obsahuje schémata.