1.	Regiony a jejich klasifikace

1.1	Vymezení a definice regionu

1.1.1

Ekonomické pojetí

1.1.2

Politicko-geografický koncept

1.2	Kritéria ohraničení regionů

1.2.1

Kritérium homogenity

1.2.2

Kritérium funkčnosti

1.2.3

Region jako systém

1.2.4

Region jako

1.3	Klasifikace regionů v EU

1.3.1

Základní principy klasifikace NUTS

1.3.1.1

Struktura NUTS jednotek

1.3.2

Územní jednotky NUTS v ČR

1.4	Euroogiony

2.	Ukazatelé regionálních disparit

2.1	Regionální disparity

2.1.1

Základní ukazatelé regionálních rozdílů

2.1.1.1

HDP

2.1.1.2

Standard kupní síly

2.1.2

Analýza vývoje regionálních disparit v zemích EU

2.2	Klíčové ukazatele politiky EU

2.2.1

Strukturální ukazatelé

2.3	Srovnání států a regionů v EU

2.3.1

Regionální disparity v EU

2.3.2

Regionální disparity v ČR

3.	Regionální rozvoj a jeho význam

3.1	Rozvoj z ekonomického hlediska

3.2	Definice regionálního rozvoje

3.3	Hlavní faktory v regionálním rozvoji

3.4	Teorie regionálního rozvoje

3.5	Regionální nerovnováha a problémové regiony

3.6	Regionální politika (cíle, definice, motivy pro realizaci)

4.	Nástroje regionální politiky

4.1	Definice regionální politiky

4.2	Typy a nástroje regionální politiky

4.2.1

Nástroje koordinační

4.2.2

Makroekonomické nástroje RP

4.2.2.1

Typy uplatňovaných politik

4.2.3

Mikroekonomické nástroje regionální politiky

4.2.3.1

Nástroje realokace pracovních sil

4.2.3.2

Nástroje realokace kapitálu

5.	Typy regionální politiky

5.1	Základní přístupy v regionální politice (exogenní a endogenní)

5.2	Charakteristika a zaměření exogenní a endogenní regionální politiky

5.3	Asociativní model regionálního rozvoje

6.	Vývoj regionální politiky v Evropě

6.1	RP vybraných států Evropy

6.1.1

Velká Británie

6.1.2

Francie

6.1.3

Itálie

6.1.4

Ostatní země Evropy (Německo, Nizozemí skandinávské a postkomunistické země)

6.2	Evropská charta regionálního plánování

7.	Vývoj regionální politiky EU

7.1	Hlavní mezníky formování RP EU

7.2	Vývoj regionální a strukturální politiky EU

7.2.1

Etapa 1958-1973

7.2.2

Etapa 1974-1985

7.2.3

Etapa 1986-1993

7.2.4

Etapa 1994-1999

7.2.5

Etapa 2000-2006

7.2.6

Etapa 2007-2013: budoucnost

7.3	Strukturální politika

8.	Institucionální a legislativní rámec regionální politiky EU

8.1	Legislativní rámec regionální politiky EU

8.1.1

Tři základní smlouvy Evropské integrace

8.1.1

Typy právních aktů Evropského společenství (Základní smlouvy o ES a EU, nařízení, směrnice, rozhodnutí, doporučení a stanoviska, rezoluce, Zelené a Bílé knihy)

8.2	Sekundární legislativa v regionálním rozvoji

9.	Řízení regionální politiky na úrovni EU

9.1	Hlavní instituce pro realizaci strukturální a regionální politiky EU

9.1.1

Evropská Komise

9.1.2

Hospodářský a sociální výbor

9.1.3

Výbor regionů

9.1.4

Evropská investiční banka

9.2	Charakteristika a hlavní funkce

9.3	Hodnocení regionální politiky

10.	Regionální politika EU

10.1	Postavení RP v rámci celkové politiky EU

10.2	Hlavní cíle a důvody pro koordinovanou RP

10.3	Principy provádění RP EU

11.	Strukturální fondy EU

11.1	Zdroje financí strukturálních fondů

11.2	Charakteristika a zaměření pomoci strukturálních fondů

11.2.1

Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF)

11.2.2

Evropský sociální fond (ESF)

11.2.3.Evropský zemědělský podpůrný a garanční
11.2.4.Fond (EAGGF) - podpůrná část

11.2.5

Finanční nástroj pro řízení rybolovu (FIFG)

11.2.6

Evropský rybářský fond – EFG

11.2.7

Evropský zemědělský záruční fond

11.2.8

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova

12	Fond soudržnosti

12.1	Charakteristika

12.2	Zaměření a podmínky poskytnutí pomoci

12.3	Fond solidarity – příklady využití

13	Cíle regionální politiky EU 2000-2006

13.1	Oblasti reformy RP období po roce 2000-2006.

13.2	Cíle pro období 2000-2006

13.2.1

Charakteristika

13.2.2

Způsobilé regiony

13.2.3

Alokace prostředků ze strukturálních fondů

14	Iniciativy Společenství a inovační akce 2000 - 2006

14.1	Obecná charakteristika a alokace prostředků ze strukturálních fondů.

14.2	Charakteristika, financování a zaměření jednotlivých iniciativ

14.2.1

Iniciativa Interreg III

14.2.1.1

Interreg IIIB

14.2.1.2

Operační program Nadnárodní spolupráce ( Interreg IVB)

14.2.1.3

Interreg IIIC

14.2.1.4

Operační program Meziregionální spolupráce (OPMS, Interreg IVC)

14.2.2.

Iniciativa Společenství EQUAL

14.2.3

Iniciativa Společenství Urban II

14.2.4

Iniciativa Společenství Leader

14.3	Inovační činnost

15	Organizace pomoci ze strukturálních fondů

15.1	Základní pojmy – zaměření pomoci, priorita, opatření, akce, základní principy koordinace pomoci, institucionální zabezpečení)

15.2	Programování strukturální pomoci v EU (plán, program, opatření, systém programování)

15.2.1

Hlavní etapy programování, zásady pro programování, základní dokumenty

15.3	Struktura pokynu pro programy 2000 – 2006

15.3.1

Regionální konkurenceschopnost

15.3.2

Evropská strategie zaměstnanosti

15.3.3

Rozvoj měst a venkova

15.4	Institucionální zabezpečení, monitoring

16	Reforma politiky soudržnosti pro období 2007-2013

16.1	Cíle reformy politiky soudržnosti a jejich vazba na strategické dokumenty EU

16.2	Třetí zpráva o hospodářské a sociální soudržnosti

16.3	1Hlavní principy reformy

16.4	Cíle politiky soudržnosti pro období 2007-2013)

16.4.1

Cíl „Konveregence“

16.4.2

Cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“

16.4.3

Cíl „Evropská územní spolupráce“

17	Politika soudržnosti 2007-2013

17.1	Soudržnost v rozšířené EU

17.2	Struktura programových dokumentů SF EU

17.3	Strategické obecné zásady Společenství

17.4	Zásady a hlavní priority pro politiku soudržnosti.

17.5	Finanční perspektiva 2007-2013.

17.6	Alokace prostředků podle priorit, nová pravidla pro čerpání)

18	Legislativní rámec politiky soudržnosti 2007-2013

18.1	Nová nařízení k politice soudržnosti.

18.2	Struktura nařízení č. 1083/2006

18.3	Základní programové dokumenty pro období 2007-2013.

18.4	Iniciativy pro období 2007-2013

18.4.1

JASPERS

18.4.2

JEREMIE

18.4.3

JESSICA

19	Předvstupní nástroje v regionální politice EU

19.1	Obecná charakteristika předstupních nástrojů

19.1.1

Acquis communautaire

19.1.2

Agenda 2000

19.2	Nástroje předvstupního financování

19.2.1

Program Phare

19.2.1.1

Charakteristika, priority programu a mechanismy podpory

19.2.1.2

Uplatnění programu Phare v ČR

20	Předvstupní nástroje ISPA a SAPARD

20.1	Charakteristika, oblasti zaměření, příklady projektů, situace v ČR

20.1.1

Nástroj předvstupní pomoci Evropské unie „ISPA“

20.1	.2 Program předvstupní pomoci Evropské unie „SAPARD“

20.1.3

Nástroj předvstupní pomoci Evropské unie – „IPA“

21	Regionální politika ČR

21.1	Vývoj české regionální politiky

21.2	Legislativní rámec

21.3	Podpora regionálního rozvoje ČR

21.4	Organizační a programové zabezpečení

22	Strategie regionálního rozvoje ČR 2007-2013

22.1	Regionální programy Ministerstva pro místní rozvoj ČR

22.1	Regiony se soustředěnou podporou státu

22.2	Programy regionálního rozvoje

22.3	Organizační zabezpečení RR v ČR.

22.4	Koordinace hospodářské a sociální soudržnosti

22.5	Nástroje regionální politiky v České republice

23	Programy strukturální pomoci v ČR v letech 2004-2006

23.1	Základní programové dokumenty v ČR a jejich charakteristika

23.1.1

Národní rozvojový plán ČR 2004-2006

23.1.2

Rámec podpory Společenství

23.1.3

Operační programy

23.1.3.1

Společný regionální operační program

23.1.3.2

Průmysl a podnikání

23.1.3.3

Rozvoj lidských zdrojů

23.1.3.4

Infrastruktura

23.1.3.5

Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství

23.1.4

Jednotné programové dokumenty

23.2	Institucionální zabezpečení programů)

24	Operační programy v ČR pro období 2007-2013

24.1	Alokace prostředků a prioritní oblasti.

24.2	Programové dokumenty a jejich charakteristika

24.3	Srovnání s předchozím programovým obdobím

• funguje od roku 1962 a do systému SF patří jeho podpůrná sekce – ta podporuje rozvoj venkova v souladu s cíly RP, což se promítá do modernizace a racionalizace zemědělské výroby.
• Záruční část slouží k financování společné zemědělské politiky EU

Záruční část
• Tvoří okolo 95% všech výdajů fondu a slouží v naprosté většině případů pro financování Společné zemědělské politiky.
• Pouze nepatrná část z těchto prostředků může být v souladu s Nařízením Rady EC č. 1257/1999 využita pro podporu některých opatření v rámci Cíle 2.

Podpůrná část (patří do strukturálních fondů EU)
- Tvoří okolo 5 % všech výdajů fondu a je určena na financování regionální politiky,
- Tato část se podílí na financování operací spadajících zejména pod Cíl 1 a v některých specifických případech i pod Cíl 2 při rozvoji venkova.- LEADER+

EAGGF v právu Evropské unie
Smlouva o EU čl. 33/ex-čl. 39 - Společná zemědělská politika
„Cílem společné zemědělské politiky je (mj.):
a) zvýšit produktivitu zemědělství podporou technického pokroku a zajišťování racionálního rozvoje zemědělské výroby a optimálního využití výrobních činitelů, zejména pracující síly
b) zajistit tak odpovídající životní úroveň zemědělské komunity, a to zejména zvýšením individuálních příjmů osob pracujících v zemědělství.“

Obecné oblasti podpory CAP (podle nařízení Rady (ES) 1257/1999)
• zlepšení struktur zemědělských hospodářství a struktur pro zpracování a prodej zemědělských výrobků
• přestavby a změny zaměření zemědělského výrobního potenciálu, zavádění nových technologií a zlepšování jakosti výrobků
• podněcování nepotravinářské výroby
• trvale udržitelný rozvoj lesního hospodářství
• diverzifikace činností s cílem zavádět doplňkové nebo alternativní činnosti
• zachování a posílení životaschopných sociálních struktur ve venkovských oblastech
• rozvoje ekonomických činností a zachování a rozvoje zaměstnanosti s cílem zajistit lepší využití stávajícího vrozeného potenciálu
• zlepšení pracovních a životních podmínek
• zachování a posílení systémů hospodaření charakterizovaných nízkými vstupy
• ochrana posílení vysoké hodnoty přírody a trvale udržitelného zemědělství, které respektuje požadavky ochrany životního prostředí
• odstraňování nerovností a posílení stejných příležitostí pro muže i ženy, zejména podporováním projektů iniciovaných a realizovaných"

Práce obsahuje tabulky a schémata - čistého textu je cca 134 stran. Některé otázky jsou zpracované pouze v rozsahu 3 stran, některé mají i přes 10 stran. Dílčí témata otázek se zde opakují a doplňují.