1.	Význam a funkce účetnictví

2.	Úkoly a požadavky

3.	Uživatelé účetních informací

4.	Kterými zdroji financování může být kryt majetek

5.	Aktiva a pasiva

6.	Rozvaha, základní bilanční rovnice

7.	Náklady, výnosy, zisk a ztráta a kde jsou vykazovány

8.	Syntetický účet, analytický účet a jaké jsou vazby mezi nimi

9.	Zákonné požadavky na účetní záznamy

10.	Účetní zápisy a jak se člení

11.	Princip podvojnosti

12.	Podrozvahové a závěrkové účty

13.	Metodické prvky účetnictví, podstata, funkce a forma účtu

14.	Účetní doklady

15.	Členění účetních dokladů

16.	Nástroje průkaznosti účetnictví

17.	Inventarizace

18.	Způsoby oceňování majetku

19.	Princip zásady opatrnosti

20.	Podstata tichých rezerv

21.	Oceňování k okamžiku uskutečnění účetního případu a k rozvahovému dni

22.	Rozdíl mezi odpisem a oprávkami

23.	Metody a způsoby odpisování

24.	Rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy

25.	Odpisový plán

26.

Rezervy

27.	Rozdíly mezi finančním a manažerským (vnitropodnikovým) účetnictvím

28.	Princip koloběhu aktiv

29.	Klasifikace účtů z hlediska provozního cyklu

30.	Principy harmonizace

31.	Podstata obecně uznávaných zásad, zásady

32.	Vztahy mezi účetnictvím a daněmi

33.	Finanční trh

34.	Vývoj informačních technologií

35.	Způsoby řízení účetnictví

36.

Etika

37.	Základní principy účetní profese

38.	Význam auditorské činnosti

39.	Základní rysy účetnictví jako systému

40.	Základní typy hospodářských operací z pohledu rozvahy

41.	Ekonomická podstata nákladů a výnosů

42.	Podstata vnitřního kontrolního systému

43.	Obrat strany účtu, součet strany účtu a konečný stav účtu

44.	Problematika historické ceny

45.	Hlediska pro klasifikaci rezerv

46.	Modely účetní soustavy

47.	Regulace finančního účetnictví

48.	klasifikace cenných papírů

„V čem spočívá význam a funkce účetnictví?
Předmětem účetnictví jsou informace o stavu a pohybu majetku (o aktivech) a jeho zdrojích (o pasivech) a o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření v hodnotovém vyjádření, tj. v peněžních jednotkách.
Účetnictví je systém, jehož cílem je zobrazovat probíhající ekonomické jevy v rámci jeho řízení a naopak i pro účely jeho řízení.
Účetnictví je jedním ze zdrojů informací, který je svým způsobem organizován podle určitého pořádku. Jestliže účetnictví poskytuje informace, je důležité vědět, co je to za informace, jakou mají kvalitu. Jsou to údaje ekonomického charakteru, které vypovídají o určité společnosti, o její hospodářské činnosti. Je to přesně vymezený a velmi úzký výsek z jejich celého možného spektra.
Z definice předmětu účetnictví vyplývá, že jednotlivé účetní kategorie (majetek, závazky, náklady, výnosy a výsledek hospodaření) jsou vyjádřeny v peněžních jednotkách. Tím je umožněno oceňovat a vyjadřovat rozdílné složky majetku a závazků ve stejné a srovnatelné jednotce.
Význam účetnictví vyplývá z užitečnosti jím poskytovaných informací pro jednotlivé uživatele.
Nezastupitelná úloha účetnictví je dána tím, že zaznamenává hospodářské operace, které mají ekonomické důsledky.
Základní funkce účetnictví je poskytování spolehlivých informací jednotlivým uživatelům o ekonomické zdatnosti podnikajícího subjektu. Mezi nejzákladnější informace patří znalost finanční situace, vytvořeného výsledku hospodaření, zda byl vyprodukován zisk nebo skončilo účetní období se ztrátou.
Další funkce, které účetnictví plní jsou zejména registrační funkce, ochrana a uznání práv, prostředek správy a ochrany majetku, základ pro stanovení daňové povinnosti a zdroj informací pro rozhodovací procesy.

Jaké úkoly a požadavky jsou kladeny na účetnictví?
Celý rozsah požadavků na účetnictví vyplývá ze skutečnosti, že účetnictví je systém, který je založen na rigorózních metodických principech a obecně uznávaných zásadách, aby:
- jeho informace byly správné, úplné, průkazné, srozumitelné (spolehlivě a jednoznačně určen obsah účetních případů a účetních záznamů) a přehledné,
- jejich výsledkem byly informace v účetní závěrce spolehlivé (úplné a včasné), srovnatelné, srozumitelné a posuzované z hlediska významnosti,
- účetní závěrka sestavená na podkladě takto vedeného účetnictví podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace podniku.
Jestliže nahlížíme na účetnictví jako na systém, musí existovat určité na sebe navazující fáze, od vstupních informací, přes jejich zpracování až po informace výstupní. Tyto jednotlivé fáze nebo hlavní prvky účetního systému jsou:
- zjištění relevantních ekonomických informací (sběr a pořízení),
- zpracování prvotních informací (třídění, záznam, přehledy a výkazy),
- analýza, hodnocení, prognostika (je v praxi často málo využívána nebo není její význam dostatečně doceněn),
- předání výsledků uživatelům.
Účetnictví poskytuje na svém výstupu informace, které může využít celá škála uživatelů. Není obvyklé, aby každý uživatel pracoval se všemi účetními informacemi. Jednotliví uživatelé mají větší či menší zájem jen na některých informacích a v rozdílné agregaci. Účetní informace mohou využít jak osoby, které se přímo podílejí na financování podniku, tak osoby, které jsou na ekonomických a finančních informacích nějakým způsobem zainteresovány. Nejedná tedy se jen o vlastníky či manažery, ale o různé externí uživatele. Každý z uživatelů má své vlastní požadavky na získané informace.

Kdo jsou uživatelé účetních informací a jaké jsou jejich požadavky na tyto informace?
vlastníci podniku (rentabilita vložených prostředků, vhodnost majetkového podílu),
- věřitelé, tj. obchodní dodavatelé (disponibilita peněžních prostředků, likvidita, dlouhodobá prosperita),
- vedení podniku (velký rozsah informací z odpovědnosti za řízení),
- zaměstnanci podniku (finanční stabilita k úhradě jejich mzdových a jiných nároků),
- zákazníci podniku, tj. odběratelé (běžná finanční situace, ale i jeho budoucí výhled),
- potenciální investoři (míra výnosnosti, rizika investování),
- vláda a orgány státní správy (informace pro řízení finanční, dotační a daňové politiky, statistické ukazatele),
- burza cenných papírů (přesně zákonem vymezené informace pro obchodování s cennými papíry),
- konkurenční podniky (informace pro srovnání, ale i pro úvahy o kontrole či převzetí podniku),
- veřejnost, tj. občané i orgány místní samosprávy (finanční situace pro příjem do místního rozpočtu, případně pro možné dary, zaměstnanost, vztah k životnímu prostředí).“