1.	Proč stát (resp. obce a kraje) nevytvářejí jen jednu formu tj. buď jen organizační složky, nebo jen příspěvkové organizace?

1.1.	Popis konkrétní organizační složky územní samosprávy - Základní škola Šumperk.

2.	Nevládní neziskové organizace, které působí ve vašem městě (okolí).

2.1.	Fond ohrožených dětí (pobočka Zábřeh)

2.2.

Savore

2.3.	Dys-centrum

2.4.	Charita Šumperk

3.	Obecní rozpočet

4.	Průběh přípravy veřejné zakázky Snižování energetické náročnosti budov ZŠ, ul. Sluneční v Šumperku.

"Korespondenční úkol č.1
a, Vysvětlete formou stručné eseje, proč stát (resp. obce a kraje) nevytvářejí jen jednu formu tj. buď jen organizační složky, nebo jen příspěvkové organizace? Co je příčinou nutnosti zřizovat oba typy organizací?

Tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samosprávných celků upravuje zákon č. 250/2000Sb. Dále stanovuje pravidla hospodaření s finančními prostředky územních samosprávných celků a upravuje také zřizování nebo zakládání právnických osob územních samosprávných celků.
Organizační složky jsou zařízeními bez právní subjektivity, mají společné hospodaření se zřizovatelem a pracovníci těchto složek jsou, nestanoví-li zákon jinak, zaměstnanci zřizovatele.
Příspěvkové organizace mají právní subjektivitu a mohou hospodařit i s finančními prostředky, které získají vlastní činností.

Na chodu naší rozvinuté společnosti se podílí mnoho druhů státem řízených a podporovaných institucí. Organizační složky jsou státem přímo řízené (úřady, policie, školství atd.), jiné jen podporované (příspěvkové organizace jako sportovní kluby, divadla, zájmové spolky atd.).
Organizační složky jsou nutnou částí pro každý rozumně fungující stát. Pokud organizační složky nefungují tak jak mají, projevuje se to v neuspokojení základních lidských potřeb (např. bezpečí). Pokud jsou přítomny jen organizační složky a chybí sektor příspěvkových organizací, je vyžití občanů nutně omezeno. Příkladem může být policejní stát, kde je téměř vše podřízeno organizačním složkám a příspěvkové organizace ve smyslu jak je známe de facto chybí.
V rozvinuté svobodné společnosti, kde je zájmem umožnit občanům co nejširší vyžití, nechybí ani široká paleta příspěvkových organizací. Příspěvkové organizace obohacují společenský život dvojím způsobem – vytvářejí další možnosti vyžití pro občany a vytváří nová pracovní místa. Pro stát je to také výhodné hned několikrát – zaměstná občany, poskytne jim vyžití a v neposlední řadě získá přístup k dalším finančním zdrojům, které v konečné fázi tvoří nemalou část rozpočtu příspěvkových organizací. Tyto organizace pak tvoří značnou část kulturního života v obci či kraji.
Další předností příspěvkových organizací je to, že rozšiřují svobodu občanů. Ti se sami podílí na jejich chodu a zapojení jejich tvůrčích schopností s sebou nese rozšíření prostoru služeb kulturních akcí i rozhodovacích procesů. Občané tak mají možnost se přímo podílet na chodu svého města.
Závěrem bych podotknul, že pro stát jsou organizační složky nezbytné a jejich doplnění příspěvkovými organizacemi je žádoucí, zkráceně se to dá shrnout do úsloví „chléb a hry“."

Čistý text dosahuje cca 9,5 stran. Práce obsahuje tabulky.
Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá např. z těchto zdrojů: http://zakazky.plzensky-kraj.cz/?zakazka=587; http://www.mu-staremesto.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=15452&id_org=15452&id=38575.