1.	Speciální pedagogika

2.

Sluch

3.	Sluchové vady

4.	Typy sluchových vad

4.1	Při převodní poruše

4.2	Při percepční poruše

4.3	Při smíšené poruše

5.	Stupně sluchových vad

6.	Přístroje pro sluchově postižené

6.1	Kapesní sluchadla

6.2	Brýlová sluchadla

6.3	Boltcová a zvukovodná sluchadla

6.4	Kochleární implantát

6.5	Skupinová sluchadla

7.	Charakteristické rysy psychiky sluchově postižených

7.1

Myšlení

7.2	Inteligence

7.3

Paměť

7.4	City – vztahy

7.5	Volní vlastnosti

7.6	Zájmy, sklony

7.7

Motorika

8.	Možnosti socializace

9.	Překážky integrace sluchově postižených

10.	Autorovy zkušenosti

„SLUCHOVÉ VADY
V odborné literatuře nejsou k dispozici jednoznačné údaje o výskytu a příčinách sluchového postižení. V české literatuře chybí statistické údaje z poslední doby o příčinách sluchových vad, bohužel nejsou ani přesné údaje, v jaké frekvenci se sluchové vady vyskytují v populaci. Ze zahraniční literatury se proto traduje, že asi 2 % jedinců z veškeré populace trpí různým stupněm sluchové vady, je dále uváděno, že 1 promile dětí se rodí s vrozenou sluchovou vadou.
Poněkud vyšší číselné údaje uvádí nejnovější zpráva o 5. evropském setkání rodin se sluchově postiženými dětmi. Údaje byly získány na základě dotazníků z 23 zemí celé Evropy. Prostý průměr činí 3,24 %, což představuje přibližně 3 sluchově postižené na 100 obyvatel. Procento postižených je pravděpodobně vyšší, někde mezi 7-9 %.

TYPY SLUCHOVÝCH VAD
Typy sluchových vad jsou obvykle charakterizovány podle toho, ve které části sluchového ústrojí došlo k poškození sluchu.
a) při převodní poruše, která vzniká poruchou tzv. převodního ústrojí sluchového orgánu, je postiženo především slyšení hlubokých tónů: člověk s touto poruchou slyší řeč v menší intenzitě, hlasitou i šeptanou řeč slyší na přibližně stejnou vzdálenost. Je to kvantitativní porucha slyšení porucha slyšení - je postiženo celkové vnímání úrovně hlasitosti zvuku, tedy i hlasitosti řeči, ale schopnost vnímat základní elementy řeči je zachována. Sluchově postiženému s převodní poruchou lehčího stupně pomůžeme kompenzovat jeho vadu tím, že na něho mluvíme z menší vzdálenosti nebo poněkud hlasitěji.
b) Při percepční poruše, která je důsledkem poruchy vnitřního ucha, je postiženo především slyšení vysokých tónů, člověk s touto poruchou rozeznává špatně určité hlásky, hlavně sykavky, a tím také špatně rozeznává obsah slov. Je u něho velký rozdíl mezi slyšením hlasité řeči a šepotu, který slyší hůře. Je to kvalitativní porucha slyšení – je postiženo slyšení prvků řeči, kterou pak postižený vnímá deformovaně. Často říká: „ já slyším, ale nerozumím“.
c) Při smíšené (kombinované) poruše, kdy jde o poruchu převodní i percepční, slyší postižený málo a špatně rozumí.

Děti s převodními poruchami mívají většinou poruchu sluchu lehčího typu, jejich sluchová vada je většinou dobře kompenzovatelná sluchadlem a bývají bez problémů zařazovány do škol obvyklého typu. Děti s poruchami percepčními mívají postižení těžší, i s nimi se můžeme setkat ve škole obvyklého typu, mají rovněž přiděleno sluchadlo, ale mívají s rozuměním řeči více problémů než děti s převodní poruchou.

STUPNĚ SLUCHOVÝCH VAD
Nedostatky ve sluchovém vnímání bývají označovány buď jako poruchy sluchu, nebo vady sluchu (většinou v případech, kdy je stav sluchu neměnný).
Sluchové vady v praxi většinou posuzujeme podle vzdálenosti, ze které postižený slyší řeč, v odborné praxi se stupně sluchových vad často hodnotí podle výsledku audiometrického vyšetření, kdy se sluchová ztráta vypočítává určitým způsobem a je vyjádřena hodnotou v decibelech (decibel – dB je jednotka k měření intenzity zvuku).“

Práce byla vypracována pro Západočeskou univerzitu v Plzni, Fakulta pedagogická, obor Sociální práce.