1.

Vývoj

2.

Složení

3.	Volební systém

4.	Mandát a status poslance

5.	Struktura, organizace činnosti a fungování

5.1	Konference předsedů

5.2

Výbory

5.3

Zasedání

5.4	Rozvrstvení práce poslance

5.5	Pravomoci Evropského parlamentu

5.5.1

Sumarizace

5.5.2

Nové pravomoci

5.6	Legislativní procedury

5.6.1

Konzultace

5.6.2

Spolupráce

5.6.3

Spolurozhodování

5.7	Souhlasné stanovisko

6.

Rada EU

6.1

Pojem

6.2

Principy

6.3	Historické souvislosti

6.4	Sevillský summit

7.	Organizace činnosti a fungování

7.1	Předsednictví

7.1.1

Předsedající stát

7.2	Fungující orgány v rámci Rady EU

7.2.1

Coreper

7.3	Generální sekretariát

7.4	Hlasování v Radě

7.4.1

Jednomyslnost

7.4.2

Kvalifikovaná většina

7.4.3

Trojitá většina

7.4.4

Prostá většina

7.4.5

Další druhy většin

7.4.6

Lucemburský kompromis

7.5	Pravomoci Rady

7.5.1

Rozhodovací pravomoci

7.5.2

Kontrolní pravomoci

7.5.3

Koordinační pravomoci

7.5.3

Pravomoci ve vnějších vztazích

7.5.4

Pravomoci v rámci nekomunitárních pilířů

„KVALIFIKOVANÁ VĚTŠINA
- kvalifikovaná většina ve spojení s váženým hlasováním umožňuje zohlednit diverzitu členských států a přitom zabránit možné blokaci malých států ze strany větších států
- vážené hlasování (weighted voting) přiděluje každému členskému státu určitý počet hlasů → velké státy se nemohou spojit a vnucovat svoji vůli středním a malým státům (antihegemonická klauzule)

TROJTÁ VĚTŠINA
- zavedna Smlouvou z Nice

Podmínky:
1) počet států hlasujících pro (obligatorní a kumulativní podmínka)
2) počet kladných hlasů (obligatorní a kumulativní podmínka)
3) demografickou klauzuli (kumulativní podmínka)
- pro přijetí rozhodnutí musí být odevzdáno 255 hlasů „pro“ z 345 hlasů (§ 73, 91 % všech hlasů) + dosažení nadpoloviční většiny počtu států hlasujících pro (2/3 většiny)
- ČR patří ke středně velkým státům (12 hlasů) spolu s Belgií, Maďarskem
- hlasování kvalifikovanou většinou je nejpoužívanějším způsobem hlasování v rámci komunitárního pilíře

PROSTÁ VĚTŠINA
- používá se vzácně - svolání mezinárodních konferencí, pro změnu smluv nebo Jednacího řádu
- pro přijetí rozhodnutí je potřeba 14 hlasů z 27
- každý stát se liší svojí velikosti a počtem obyvatel ….
- neuplatní se mechanizmus vážené hlasování (weighted voting) – hlas má jinou váhu

DALŠÍ DRUHY VĚTŠIN
- dvoutřetinová většina
- hlasování na základě suspenzivní klauzule 4/5 většina + váha hlasů vyplývající z váženého hlasování

LUCEMBURSKÝ KOMPROMIS
- jeho přijetím se předpokládalo dosažení jednomyslnosti i v případech, kdy na základě smlouvy je dáno hlasování kvalifikovanou většinou, pokud některý členský stát tvrdí, že jsou ohroženy jeho důležité národní zájmy
- x 1987 pozměněním Jednacího řádu Rady se na základě požadavků státu uskuteční hlasování i v tom případě, kdy se stát odvolává na své důležité národní zájmy

PRAVOMOCI RADY
a) Rozhodovací pravomoci
b) Kontrolní pravomoci
c) Koordinační pravomoci

a) ROZHODOVACÍ PRAVOMOCI
- pravomoci Rady tvořit sekundární právo ES
- Rada disponuje legislativní pravomocí ve všech oblastech, pokud nejsou svěřeny Komisi
- Rada disponuje právem veta
- Evropská komise předkládá Radě návrhy
- Rada přijímá nařízení o statutu úředníků Společenství, určuje výše platů a dalších požitků členů Komise a zaměstnanců Soudního dvora
- navrhuje předsedu EK a jmenuje celou Komisi (na základě schválení Parlamentem) odbornou funkci vykonává u Účetního dvora, Hospodářského asociálního výboru, Výboru regionů
- jmenuje soudce a generální advokáty Lucemburského soudu a členy Výboru guvernérů Evropské centrální banky
- má rozhodovací pravomoc v rozpočtové oblasti (přijímá návrh rozpočtu a vydává rozpočtové nařízení regulující přípravy a provádění budžetu

b) KONTROLNÍ PRAVOMOC
- uskutečňuje dohled nad výkonem Komisi svěřených pravomocí
- kontrolní pravomoci vykonává prostřednictvím ESD a využitím svého locus standi jako privilegovaný žalobce ve vztahu k institucím ES/EU

c) KOORDINAČNÍ PRAVOMOCI
- určuje směry jednotlivých politik ES ve velmi extenzivním záběru (hospodářské, finanční, měnové…)
- v rámci této pravomoci vydává doporučení adresovaná členským státům

PRAVOMOCI VE VNĚJŠÍCH VZTAZÍCH
- Rada uzavírá jménem Společenství dohody s jinými státy a MOR (dohody v rámci realizace společné obchodní politiky, mezinárodní smlouvy, asociační dohody)
- na základě jednomyslnosti rozhoduje o akcesi nových členských států do EU

PRAVOMOCI V RÁMCI NEKOMUNITÁRNÍCH PILÍŘŮ
- Rada je jediným rozhodujícím orgánem v rámci mezivládní spolupráce, kde svá rozhodnutí přijímá na základě jednomyslnosti“